19.10.2004 13:27:51 Sosan
Re: Monty
Manželství není přežitá instituce. Rodinu totiž mimo citových vazeb tvoří společná péče o děti a péče o společně sdílený majetek. A tyto nelze podmínit nestálými city a při každém zakolísání hned měnit dětem rodiče a dělit majetek. Je normální, že v dlouhodobém vztahu zamilovanost občas uvadá a občas se zase rozzáří. Každý den není posvícení a občas prostě člověk zatne zuby a jen přežívá. Po čase se to zase změní. Citová jistota, je-li doprovázena zodpovědností za sebe (jakého sám sebe nabízím tomu druhému ve vztahu) nevede ještě k degeneraci. Naopak si neumím představit, že bych měl žít ve vztahu, kdybych nikdy nevěděl, kdy se na mě ten druhej ze dne na den vyprdne. To bychom pak nemohli mít žádné společné plány, žádný sdílený majetek, žádné děti. Bylo by to pěkně každý za své, dva nezávislí cizí lidi vedle sebe. Samozřejmě, že i manželství může skončit rozvodem, ale ten není principiálně něco, s čím bych od počátku kalkuloval a měl na něj být "vždy připraven". Kdo chce od vztahu víc, musí prostě nést vlastní kůži na trh a důvěřovat, že ten druhý ho nezradí. To je to, co myslím, že Monty chybí. A co o tom píšou v Respektu je mi celkem fuk.
Odpovědět