Re: Na mateřské nemám čas popíjet

Díky ... za pochopení momentální situace.
Nikdo z nás neví, co bude tou onou pověstnou poslední kapkou, která nás dostane až pod hranici lidské důstojnosti a nebo nás vyprovokuje k jiným, mnohem horším činům.
Zatím můžu říct, že pokud se věci nedotýkají mých dětí, zvládám vše. Někdy mě to srazí na kolena, kde si chvíli poklečím, ale pak si uvědomím, že je to všechno nic proti tomu, co by se mohlo stát dětem.
Každý den, každou chvíli se o ně bojím a jsem ve stresu, ale nesmím to dát najevo. Dva jsou už dospělí a malá je moc malá, aby snášela úzkostlivé stavy své matky.
Proto to pití a proto jen, když jsem sama.
Neodsuzuju nikoho, kdo vyhledá pomoc, ale já třeba vím, že co se bude týkat mojí psychiky, už nikdy. Nepomohli, ba naopak, pak jsem si připadala jako opravdový debil.
Pomohlo až číst si příběhy s horším koncem, než jsem zažívala já. Ale i s tím jsem sekla. Lehce alibisticky se teď vyhýbám filmům, reportážím ... kde se dějí věci, které mi vhánějí slzy do očí a trpím jako pes. Prostě dělám, že nejsou.
A co nepomáhá, jsou myšlenky na to, co bude, kdyby ... mám tři další životy ... syn a dvě dcery a v momentě, že bych je už ani jednoho neměla, vím, že tady končím.
Možná pro některé tady zase téma k diskuzi, ale co ... já musím vědět, co mám udělat, jak se zachovat. V hlavě mám tisíce krizových scénářů a vždy myslím dva tři kroky dopředu.
A možná právě proto občas piju, abych nemusela pořád tolik myslet a uvolnila se a dokázala alespoň nějakým způsobem komunikovat s okolím, buď po netu a nebo osobně, i když to mě tolik nebaví.
A proto vím, že kdyby se stalo to nejhorší, co se mámě může stát, nebudu pít, protože už nebudu mít příležitost. A mějte mi to moje rozhodnutí všichni třeba za zlé.
A reakce, že i já jsem něčí dítě ... ano, jsem, ale kdo nezná vztahy v rodině, nepochopí.
Některé věci se nezapomínají, i když se dokáží svým způsobem odpustit a vytěsnit. Ale mělo by to být oboustranné. A mělo by to být zapomenuto. Ale pokud druhá strana má dost často potřebu šťourat a znovu vyčítat ... ztratím zájem i já a to pak nějaké ... cti otce svého i matku svou ... jde hodně někam do paďous.
Vám každopádně přeju, abyste padala maximálně jen na kolena ... a nikdy níž. A sebe samu neodsuzovala za svoji neschopnost si pohlídat popíjení.
Protože k tomu, kde jste, se nedostala určitě sama. K tomu Vám dopomohlo Vaše okolí, svět, ve kterém žijeme, rodina, děti, manžel ... těch spouštěcích mechanismů je hafo a hafo.
A pořád si myslím, že z toho zlého, jste si vybrala ještě tu schůdnější cestu.
Nikdo nejsme neomylný a každý měl mít nejdřív rád sám sebe.
A pokud nemáte snížené IQ a nebo něco jiného, což nevypadá, pak víte, co děláte a to, že se z toho tady vypíšete, Vám každopádně pomůže, i když ... já osobně upřednostňuju deník ... Ano, píšu si a to jen proto, aby se jednou moje děti, třeba ... mohly zamyslet nad tím, proč mi někdy bylo, jak mi bylo.
Inspirovaly mne k tomu kdysi Madisonské mosty s Meryl Streep. Jediný film, u kterého si dopřávám ten luxus brečet veřejně.