16.10.2009 10:18:57 Sekanice, 2 děti
Re: proc stat?/a můžete poradit prakticky - myslím, že doopravdy ty děti (3) ani nemáte?
Hm, říkáte, že máte 3 děti. Já mám pouhé 2 a autorovi článku moc dobře rozumím. Uvažovali jsme o 3tím a asi od toho upustíme z těchto důvodů:
1.Vždycky jsme oba pracovali, u prvního dítěte, kterému je 9 let jsme tak nějak otázku, jak to finančně zvládneme až tolik neřešili. Vzhledem k tomu, že jsem vždy poctivě pracovala mi nepřišlo nijak "urážející" dostávat na své první dítě od státu cca 2 500 (tenkrát), protože o dítě se někdo postarat musí, dítě stát potřebuje (i když, když jsme se rozhodovali pro své dítě, tak jsem si ho samozřejmě nepořizovala proto ,že ho stát potřebuje, ale ano, ono potřebuje, protože jinak jednou nebude nikdo, kdo dále ekonomiku státu potáhne a proto by stát (politici), měli uvažovat logicky a být minimálně za lidi, kteří děti chtějí, rádi..
Víceméně, kdybychom těch 2 500 nedostávali, nic by se nestalo.
2. Po 2 letech se narodilo další dítě. Na první dítě jsem tedy okamžitě ztratila nárok pobírat rodičovský příspěvek, dostala jsem ho na druhé dítě a cca po dalším roce se to zvedlo cca na 3 500.
3. Žijeme v hlavním městě a krátkého časového rozmezí mezi narozením dětí jsem chtěla využít i k tomu, že jsem se chtěla vrátit brzy do práce, hned jak budu mít možnost dítě umístit do školky s tím, že jsem se poohlížela po částečném úvazku, abych vše mohla skloubit a nezatěžovat stát.
4. Tak a teď se dostávám k tomu, že druhé dítě mi do školky na poprvé nevzali, že by mu v době nástupu nebyly ještě celé 3 roky. Dobrá, vzhledem k tomu, že nemáme hlídací babičky jsem s ním zůstala ještě doma s tím, že jsem usilovala o to, aby ho napodruhé určitě přijali.
5. Dítě mi přijali, ale pod podmínkou, že ho nenahlásím na půl den (chtěla jsem práci na částečný úvazek), ale že ho nahlásím na celý den, protože jinak jsou školkám kráceny dotace na takovéto děti a jim se to nevyplatí. Riskla jsem to, dítě jsem nahlásila na celý den s tím, že jsem s ještě potýkala s diskuzemi typu, nemáte potvrzení od zaměstnavatele, že se vracíte, tak co kdybychom ho ještě nepřijali. Buďte s ním ještě doma apod...
6. Sice mi ještě mateřská neskončila, ale proto, že dítě, aby ho vůbec přijali, muselo být přihlášeno na celý den, tak vlastně skončila. Okamžitě mi nastala povinnost platit si minimálně zdravotní pojištění, na žádný rodičovský příspěvek jsem už neměla nárok a byla jsem ve stavu, kdy jsem si práci teprve hledala, protože můj původní zaměstnavatel v průběhu mé mateřské ukončil činnost.
7. Vzhledem k oboru i praxi (i v době mateřské jsem si z domova vždy udržovala kontakt a částečně z domova pracovala a přivydělávala si)jsem měla štěstí a do 2 měsíců jsem zíkala práci na částečný úvazek v oblasti, kterou mám vystudovanou a kde jsem pracovávala, nicméně samozřejmě jsem musela vzít práci zase pěkně od "startu", ale neztěžuju si, zaměstnavatel je rozmumný a práci i s dětma, které jsou již mezitím oba školáci, se mi už několikátý rok daří jakžtakž skloubit tak, abych nemusela mít pocit, že o něco šidím zase je.
8. Nicméně hodně jsme uvažovali o dalším dítěti, ale představa, že budu mít 3tí (které bych fakt chtěla) a budu znovu absolvovat martýrium, které jsem hodně v příspěvku pokrátila), nebudu mít kam umístit děti, budu já jako osoba naprosto bez financí v době, kdy si budu znovu hledat práci a spoléhat na to, že manžel práci bude mít (ale co když ne, onemocní, firma krachně apod.) a bude mě v tu dobu živit + 3 děti...tak musím říct, že mě to dost odrazuje a skutečně politiku státu nechápu a myslím v tom smyslu, že naprosto neexistuje podpora rodin a nemyslím tím příspěvky a přídavky, ale to ,že není kam děti umísťovat v době, kdy chcete pracovat, je skutečně velmi málo částečných úvazků, aby jste to mohla prakticky skloubit, mám mnoho kamarádek, které to štěstí jako já neměly, nebo pracují v oboru, kde na částečný úvazek pracovat nelze a pak, jak to mají řešit? Podpora státu firmám, které by chtěli třeba matkám vyjít vstříc je vlastně nijaká, školek a jeslí ja naprostý nedostatek.
9. Tzn., vaše řeči o tom, co chceme po státu a jak vy to zvládáte mi připadají silně teoretické a mám na to názor takový, že buď sama máte někoho za zády, kdo Vás vlastně živí a vy tohle nemusíte řešit, nebo ty děti ve skutečnosti nemáte. Nebo máte gardu babiček a hlídání řešíte s nimi.
Stát by ale neměl počítat s tím, že lidi, kteří děti mají si to nějak vždycky vyřeší přes babičky,kamarádky a bůhví jak. Měl by nastavit rodinnou politiku tak, aby lidi mohli mít děti, mohli je v případě, že chtějí jít do práce kam umístit (ne nějaké zlegalizované sousedské hlídání apod.), ale školky a jesle a podporovat firmy, aby přijímali ženy a muže na částečné úvazky + aby třeba zřizovali firemní školky apod. Pokud bude zajištěno tohle, tak lidi nebudou mít problémy se do práce vracet. Často se tam ženy nevrací a doma zůstávají jen proto, že to prostě prakticky nelze jinak zařídit.
10. Vyčítáte někomu, že čeká na dávky od státu a připadá Vám divné, že rodinám by se to hodilo a přitom věčně tečou sociální dávky a přídavky lidem, kteří nikdy nepracovali a pracovat nebudou ,pokud mají děti, tak se o ně nestarají, jen vezmou porodné a už nedbají o financování a jejich podporu ve vzdělání, děti mnohdy končí v DM, kde je to zase stát (resp. my všichni), kdo to platíme. Mnohem užitečnější mi přijde podporovat v době, kdy je žena chtě nechtě nějakým způsobem vyřazená z normálního pracovního běhu (protože s miminem to tak prostě na čas je)rodiny, pro které je normální pracovat a do práce se vrátit chtějí, než lít peníze do oblastí, kde to do budoucna nemá efekt naprosto nijaký. Tedy jen takový, že tam bude další armáda s nataženou rukou čekat na další sociální dávky. V těhle oblastech se ale nikdy nešetří, šetří se vždy na lidech u kterých je perspektiva, že pracovat budou, že budou investovat do dětí a budou vychovávat další práceschopné a vzdělané lidi. Politika, kdo umí a dělá, tomu seberu a dám tomu, kdo neumí a nechce dělat nic. S tím zase nesouhlasím já. Raději podpořím rodinu, protože pokud budou fungovat rodiny, bude fungovat i stát. Tohle říkával už můj děda a naprosto s tím souhlasím.
Odpovědět