Re: čtení mezi řádky

Bibio, opravdu to není jednoduché. Někdy se stane, že u partnera přehlédneme určitě "varovné signály", ale každý někdy chybujeme. Proto nikomu neříkám "co jsi chtěl, to máš". Nanejvýš nabídnu pomoc, pokud mám pocit, že by ten druhý o ni případně mohl stát - nabídnu, ale nevnucuji. Zrovna nedávno jsem tu v jedné diskusi narazila na příspěvek, ve kterém se ukázalo, že je pisatelka krutě týrána. Poslala jsem jí tedy odkazy na internetové stránky organizací, které by jí mohly pomoci. Víc už ale udělat nemůžu, ten hlavní krok musí udělat daný člověk sám. Občas mám trochu tendenci řešit za druhé lidi jejich problémy a musím sama sebe vědomě mírnit, protože to sama od druhých nemám ráda.

Znám paní, které její rodiče rozmlouvali vztah s násilníkem. Ona si ho ale přesto vzala. Utekla od něho s malým synkem do azylového domu až ve chvíli, kdy jim oběma šlo o život. K rodičům, kteří by ji moc rádi vzali zpátky, ale nešla. Byla prostě hrdá. Nechápu to. Proč být hrdá za tu cenu, že sobě i dítěti způsobím tolik traumat?