Re: Přesně tak,

Arónie,
máš pravdu. Také nemám pocit,že jsem nutně lepší než ti druzí a nemám potřebu je poučovat a ukazovat, jak jsou neschopní. Ano, je to zčásti o dobré vůli, ale i o štěstí.
Jednou jsem zažila situaci, kdy se na mě nějaká matka rozkřikla, jak to, že můj syn už tak mluví.
Ale nebyla jsem zase ráda, když mi nedávno jeden známý řekl, že já nemám společného vůbec nic s tím, jak můj syn mluví.
Mému synkovi zase tolik nejdou jiné věci. Třeba není "rekordman" v čistotnosti nebo máme velké problémy s udržením pravidelného denního režimu, i když se velmi snažím. A rostu z toho, když mi někdo řekne, že dítě potřebuje režim a že výmluvy se vždycky najdou. Když mi to tuhle jeden člověk řekl, tak jsem mu navrhla, že mu své dvě děti půjčím i s kojením a domácností a že ho chci vidět, jak to bude zvládat on, a byl klid.