A co když

Vidím jako problém to "plánování". Pokud bychom měli ve 20 letech s mojí ženou naše děti, tak by to bylo dost drsné, protože bychom bydleli v Praze, já bych studoval. (Jsem nedělivý typ, měl jsem vždy problém se rozdělit mezi víc úloh; kolegové na fakultě většinou někde dělali něco komerčního, prolejzali se 3 a většina nedostudovala; já jsem sice vystudoval skoro na červenej diplom, ale nějak jsem nedokázal nebrat ty studijní povinnosti - povinné účasti apod. tak vážně, a tak hlavní část povyražení zahraniční stáž, kde jsem si prosadil i manželku ssebou - západní university to docela chápaly i u studenta). V okamžiku přerušení studia bych navíc musel hned na vojnu...

Dneska by to asi bylo po sociální stránce ještě drsnější, nevím, zda se ČVUT lépe přizpůsobil tomu, že se lidi musí živit (za nás moc ne). Aspoň bych ale nemusel na tu vojnu, na které jsem byl, když byla žena těhotná.

Pak se může stát to, co se stalo nám, že obě děti měly vážné zdravotní problémy, vyžadující do ZŠ domácí péči a i dál stálou komunikaci se školou, jedno mělo napůl domácí školu (chronicky nemocné), druhé potřebovalo domácí přípravu a docvičování v rozsahu přes 3 hodiny (dyslexie, dysgrafie, poruchy motoriky, logopedie 5 let) denně od 1. třídy. To druhé mělo velké problémy v družině (LMD) - být to na státní škole, tak nám ho vyhodili, i tady byla ale družinářka příšerná, která nedokázala pochopit problémy hyperaktivního dítěte v jejích "relaxačních cvičeních vedoucích k harmonii...". Po 5 letech bojů je kluk (měl návrh ze speciálky MŠ na ZvlŠ) v primě gymplu, kam se dostal BEZ ODVOLÁNÍ - byl přijat na 2 ze 3 8lG. Dcerka má nyní kolem 300 omluv. hodin ročně, ale v některých pololetích byla více doma než ve škole.

Takže se mohou úplně obrátit plány, včetně dopadů na hypotéky apod. Pokud takovéto dítě-děti budete mít ve 25 s chlapcem co začal právě pracovat, tak si užijete pár let nouze, pokud už budete mít hypotéku, bude to horší. Průšvih je, že se to neprojeví hned, ale až třeba ve školce, nebo tšsně před školou, kdy už máte děti dvě.

Pokud na to bude jeden sám, tak nevím nevím, co s tím udělá, i když (nebo možná právě když) bude mít rozjetou kariéru. Možná sežene paní na hlídání, pak paní na rehabilitaci, ježdění po doktorech a do nemocnic, paní na doučování, těžko paní na stálou komunikaci s naštvanými učiteli (možná placenou školu), pak asi placený gympl pro "hloupější" (takové nejsou zdaleka všechny soukromé)... Je otázka kdo bude tou maminkou ... Asi to jde i tak...