Ráda bych napsala svůj názor z druhé strany. Mám zkušenost z mš. Pokud si rodiče přejí dítě, měli by vzít na vědomí též jeho specifické potřeby. V každé učebnici psychologie se dozvíme, že na základě svých potřeb do 3.let dítě potřebuje být v rodinném nikoliv kolektivním zařízení. Musím naprosto souhlasit s dr.Klimešem. Jesle bych v žádném případě nerozšiřovala, spíš bych rozšířila nabídku třeba mateřských center o kurzy aktivního rodičovství. Proč považuji za důležité, aby rodiče brali více v úvahu potřeby dítěte a aspoň na ty 3 roky zkusili investovat lásku, čas, svou přítomnost do zdravého vývoje dítěte? Jednoduše proto, že je to investice nejlepší, dlouhodobá a na celý život. Výsledek se neprojeví hned, ale až v průběhu let. Ze své zkušenosti v MŠ mohu říci, že děti, které nastoupily do kolektivu z rodin, kde s nimi maminky i tatínkové prožili plnohodnotnou mateřskou dovolenou, tedy kde do svých dětí investovali zmíněnou lásku, čas, trpělivost, osobní přítomnost, jsou děti, které jsou obvykle velmi vyrovnané, berou paní učitelku adekvátně, nemají potřebu vyžadovat od ní náklonnost, kterou postrádají doma díky nepřítomnosti rodičů (to samozřejmě neznamená, že bychom dětem náklonnost a lásku v mš nedávaly), jsou samostatnější, jejich reakce na nečekané situace jsou poměrně vyspělé, velmi dobře se s těmito dětmi pracuje, nemají potřebu na sebe upozorňovat nevhodným způsobem, vynucovat si pozornost apod. Kromě toho mají náskok v tom, že jejich imunita stihla více dospět oproti dětem, které jsou v kolektivnch zařízeních moc brzy (i když samozřejmě ani jim se leckterá nemoc nevyhne). Jejich výhodou je i to, že si je často rodiče berou domů po obědě a pokračují ve společných aktivitách či odpočinku doma. Samozřejmě chápu, že každá rodina je jiná,každý rodič je jiný, ale pokud se rodič opravdu o své dítě zajímá, aktivně se mu věnuje, je mu průvodcem při jeho objevování světa, je to výhra na celý život. Co do dítěte po duševní stránce investujete do 6-7 let, to je nesmírné bohatství, které má vliv na celý život. V tomto období se u dítěte formuje a vyvíjí celá osobnost a nikdy již nenastane období, kdy by se to dalo dohnat či nějak zásadně změnit. Můj názor je ten,že pokud mám dítě, měla bych jako rodič vycházet alespoň v předškolním věku především z jeho potřeb a neupřednostňovat tolik sebe. (chci mít svůj bohatý společenský a pracovní život jako před narozením dítěte) Vím, dnes se takové názory nenosí, ale dítě si přece pořizují lidé dva. A tak by se měli i podílet na výchově. Tudíž si vyjít vstříc, aby se našel přiměřený čas jak pro potomka, tak pro rodiče. A je spousta aktivit, do kterých se děti zapojit dají. I pro ně je příkladné vidět, jak rodič tráví svůj čas, co dělá. Udělejte si svůj názor sami. Stačí prostudovat kvalitní literaturu na téma vývojové psychologie a bude vám jasné jaké potřeby má dítě do 3 let. A pokud nejsou uspokojeny, věřte, že se to dřív nebo později projeví. Když budete o potřebách svého dítěte kvalitně informováni, pak vás v naprostém klidu nechají článku typu "moje dcera byla od 10,měsíců v jeslích, od 2 let v MŠ, občas využíváme chůvu. Dnes je velmi samostatná, aktivní, dobře se učí. Já jsem spokojeně budovala kariéru." Věřte, že takové dítě je možná samostatné, nebojí se cizích lidí, zvládá třeba 5 kroužků ve škole, ale nikde se již neuvádí ta druhá strana mince. Jaký vztah má se svou matkou? Jaký je její citový vývoj, prožívání, hodnotový žebříček, je opravdu tak spokojená, jak to vidí kariéru budující rodič? A tak bych si dovolila doporučit, máte-li tu možnost, buďtě se svým dítětem co nejdéle, hledejte inspiraci, informace, co vaše dítě potřebuje, jaké má v kterém období potřeby. Prožívejte spolu to nádherné období objevování světa, to, že jste svým dítětem bezvýhradně přijímáni, jste pro něj ti nejlepší a nejdokonalejší (nikdy vás tak bezvýhradně již přijímat nebudou). Prožívejte spolu legraci, radost i smutek. Bu´dte dítěti nablízku a nesvěřujte ho jeslím ani chůvám. Nezapomínejte ale ani na sebe, abyste prožívali uspokojení i vy, abyste "dobíjeli baterky". Vytvoříte tak ve svém dítěti pocit bezpečí, důvěry, bude schopné lásku dávat i přijímat, bude více empatické, citově vyrovnanější, méně sobecké, atd. Nenechávejte dobrovolně své místo v životě svých dětí cizím lidem (chůvám, jeslím,učitelkám) Zcela jistě se vám dítě jednou nepomstí domovem důchodců