Re: Lucko, mluvíš mi z duše
Milá Lucko, Vám a všem sestřičkám na oddělení poporodní péče pro silně nedonešené děti (nejen v Motole)- jen smekám a přeji pevné nervy, velkou toleranci vůči příbuzným, kteří za těmito dětmi docházejí a hodně - hodně sil, abyste tu sílu předávaly právě těm příbuzným dětí, které u vás na oddělení musí pobývat. Děkovat a děkovat za vaši péči - to jen minimum, co vám, jako příbuzní těchto dětí, můžeme poskytnout.
Brzy oslavíme 3.narozeniny Samíka narozeného ve 30.týdnu...nezletilá "maminka" z porodnice opět utekla do party, kde otěhotněla, "tatínek" žádal u kilového drobečka pokrevní zkoušku, "babička" z jeho strany žádala, aby si jej "PánBůh" vzal a my - prarodiče z "maminčiny" strany prosili celý svět, aby byl Samík vpořádku. Kolik síly, útěchy, v těch nejvypjatějších chvílích a momentech, kdy život Samíka několikráte visel na pomyslné nitce, se nám dostávalo právě od sestřiček na oddělení...JE DODNES NEDOSTATEČNÉM DÍKY. Chodíme k těmto i dalším novým sestřičkám (a lékařům)na oddělení poděkovat několikrát do roka, prý je i povzbuzujeme do jejich velice náročné práce právě prostřednictvím našeho Samíka, že ta "práce", stojí za to.
Samík se připravuje do školky, je zdravý (samozřejmě s některými menšími - většími pro nás ale již detaily - symptomy silně nedonošeného dítěte), je hodný, umí i zlobit, jsme na něj přísní, ale hodně laskaví a především MILUJÍCÍ.
Sestřičko Lucko, zdravíme Vás a i přes Vaše mládí - hodně - hodně radosti, trpělivosti a zdaru ve všem, co pro miminka - ale i jejich příbuzní - můžete udělat.
Samík+Děda na mateřské+babíAlbí
Odpovědět