Re: Naprostý nesouhlas!!!!!!!!!!!!!!
Promiň, jestli se Tě dotklo to "sobectví", ale pokud od někoho slyším jen "já, já a zase já", tak to jinak nazvat neumím. Mě zase trochu vadí takové ty řeči o tom, jak se matka "obětuje" pro své postižené dítě (i když to psal asi někdo jiný v diskusi)- pro zdravé snad ne? Copak jsou rodiče, kteří se dítěti neobětují? Nemusejí se vzdát toho, na co byli zvyklí, když se miminko narodí? Promiň, ale fakt to tak vidím. Ano, je jasné, že když je dítě postižené, potřebuje víc péče, než to zdravé, ale ty zdravé děti v soužití s postiženými tím nijak netrpí, aspoň nám naši udělali dětství opravdu krásné a rozdíly mezi námi nadělali (teď pochopitelně nemyslím v péči, ale v tom, že ségra by byla chudáček a my s bráchou ten zbytek, to rozhodně ne - to mě hodně naučilo). Proto i já se snažím své děti učit, že když potkáme někoho na vozíku, že je prostě jenom nemocný a není proto jako člověk nijak méněcenný - mě třeba jako dítěti dost vadilo, když jsme někam všichni šli a lidi po nás divně koukali - ne proto, že bych se za ségru styděla, ale proto, že mi jí bylo vždycky líto, jak se asi musela cítit - a právě tohle si myslím, že je ten základ, který by rodina měla postiženému dát - stát při něm a podržet ho. Dala bys třeba svoje rodiče na LDN, protože by bylo pracné se o ně postarat? Je to přece totéž...
Odpovědět