článek je provokace

Autorka jen provokuje. Téma k zamyšlení tu je, ale je tak šikovně zabalené do nesmyslů, že zůstává rozum stát. Například to vyzdvihování Japonců. To, že je v zemi hodně sebevražd dětí a dospělých, se nedá bagatelizovat, protože to je ukazatelem toho, že se společnost neubírá správným směrem.
Naopak Česká republika mi připadá jako docela dobře fungující společnost co se týče těch sociálních otázek. Nevím, proč by měla být dobrá krátká dovolená jen proto, že to má Japonsko?
Neměli bychom být vzorem my pro ně?
Nechápu, jak tento článek mohla napsat psycholožka, protože musí vědět, že volno je hlavně otázkou zdraví. Přetížený organismus prostě časem zkolabuje nebo onemocní. Těch šťastných, které práce opravdu baví, je málo a i ti musí odpočívat, protože jinak by prostě nemohli podávat kvalitní výkon. U povolání jako je třeba prodavačka si opravdu nedovedu představit,
že by to někdo bral jako své životní poslání.
Na dovolenou jezdíme taky proto, že potřebujeme od své práce odstup a to se za tři dny získat nedá.
Abychom mohli změnit svůj vztah k dovolené, museli bychom opravdu všichni dělat to, co nás baví, a to se člověku někdy ani při nejlepší vůli nepodaří.
Záleží taky na tom, co chceme o světě předat vlastním dětem. Chceme z nich mít nemyslící roboty? Pak samozřejmě nemá smysl je vychovávat doma. To by byla jen ztráta času. V dobře fungujících "výchovnách" se o ně perfektně postará kvalifikovaný personál, který svou práci miluje, takže co by jim taky ještě mohlo chybět? Taky není důvod trávit svůj život s partnerem a přáteli, když postačí pracovní kolektiv. Osobně mám z článku pocit, že nechápu, proč vlastně chodím domů. Napadá mě, že je zbytečné nějaký byt vůbec mít, když by v každém zaměstnání mohla být menší noclehárna pro zaměstnance a manžela a dítě by stačilo navštívit jednou týdně. Trochu mi to připomíná sci-fi román od Aldouse Huxleyho Konec civilizace. Opravdu doporučuju přečíst, protože takhle by to s náma mohlo dopadnout, kdybychom stavěli na první místo jen práci.
Východisko vidím ve zkvalitnění života jednotlivců alespoň částečným odklonem od konzumního života, ale radši to nebudu rozvádět, abych se nedopustila podobných zobecňujících přehmatů jako autorka.