31.7.2009 9:52:37 Viki
Určitě nejhorší byla deprese
Pro mě byla asi nejhorší deprese, o které si myslím že mi ji způsobili v porodnici svým ponižujícím a nepěkným chováním. Připadala jsem si zneuctěná, špinavá, jako po znásilnění. Poprvé jsem se rozbrečela už v porodnici když mě sestra seřvala v pět ráno, že má malý teplotu 35,9 a když přece teplota klesne pod 36, má se to ihned hlásit. Jenže mě to nikdo neřekl a navíc, musela jsem v těch pět ráno budit sebe i malého na přiblblé vážení (naprosto nepochopím). Navíc mě trápil špatně se hojící nástřih který mě bolí ještě dnes.Začala jsem nenávidět manžela za to že máme dítě (moc jsme si ho přáli oba), odmítala jsem malého, nechtěla jsem ho ani vzít na ruce, kojení pro mě bylo odporného - ano, opravdu jsem měla takové stavy.Pořád jsem brečela že mám zkažený život. Manžel bohužel místo aby mi pomohl a pochopil co se děje, tak mi ještě nadával do neschopných matek a tím celou situaci zhoršil. Nechtěla jsem nikoho vidět, na návštěvy jsem byla vyloženě protivná a dávala najevo, aby už šli.Strašné období. Začalo se to lepšit po 3 měsících, s užíváním hormonální antikoncepce, ale celkem jsem se z toho dostávala asi rok a dodnes se mi udělá zle, když vidím těhotnou nebo o tom někdo mluví.Myslím že jsem měla vyhledat odbornou pomoc, ale to mělo v tu chvíli pochopit mé okolí, já toho nebyla schopna, byla jsem prostě jinde. Pak se všechno urovnalo,malého zbožňuje, vztahy s manželem se urovnaly,začal chápat o co šlo. Ale mám hrozný strach mít další dítě.Podruhé bych takové stavy zažít nechtěla. A prosím všechny,aby neodsuzovaly "špatné matky", někdy se opravdu žena může dostat do stavu kdy je jí psychicky hrozně a potřebuje pochopení a pomoc, ne opovržení a nadávky. To jen všechno zhoršuje.A pokud si všimnete nějaké takové maminky, zkusit ji dotlačit k odborníkovi. Bohužel na psychické zdraví se u nás ještě pořád moc nehledí.
Odpovědět