30.7.2009 16:15:03 Sekanice, 2 děti
Re: první týdny/tak tak
Tak Gabčo naprosto souhlasím s návštěvama a nejenom tchánovců
.
Při prvním dítěti se k nám tchýně napůl nastěhovala pod záminkou pomoci, nicméně její rady, dej měsíčnímu dítěti sladký čaj a krupicovou kaši jsem neocenila :-D, načež mě častovala zkoumavými otázkami, zda nemám slabé mléko, když mi mé prvorozené i pláče.. Když jsem neuposlechla moudrých rad, tak vždycky zahlásila něco v tom smyslu, že mám mlíko na mozku apod :-D. No, takže to bylo fakt žůžo, ale jakmile jsem tohle přežila, tak už to bylo všechno super :-D. Za celou dobu jí nenapadlo jak píšeš ty, třeba vzít mímo ven na procházku, zato rad jsem měla habaděj. Ve výsledku jsem se starala o novorozeně i o ní
. Při druhém dítěti jsem to nedopustila, nicméně návštěv jsme měli samozřejmě hafo, protože byli všichni zvědaví, což je pěkné, nicméně je zajímavé, že nikomu nedochází, že ty mámy toho mají v tu chvíli asi plný kecky a ještě se k tomu musí s úsměvem věnovat návštěvě a předstírat, že srší energií. Bylo by nevhodné uprostřed návštěvy usnout únavou apod.
. Asi to prostě k tomu patří, ale tohle pro mě bylo jako pro mnohé,které to tu uvádíte, nejtěžší. Hojné návštěvy a hojné nevyžádané rady. Obvykle pokud jsem nějakou radu skutečně sama žádala, zůstala nezodpovězena
. Ale to už je tak dávno, že se tomu můžu dneska jenom pousmát.
Odpovědět