30.7.2009 14:07:58 Afima
Nezapomenu
na pocit, kdy jsem přijela z porodnice, sedla na gauč a najednou mi to docvaklo - můžu se rozvést, můžu změnit zaměstnání, nebo cokoliv jiného, ale dítě mi zůstane napořád. Začala jsem bulet a nepřestala celé tři měsíce, ani jsem při vaření (když už jsem se k němu dokopala) nemusela solit. Vůbec mi nedocházela perspektiva, že jednou dítě vyroste, moje prso vyplivne a zahodí plenu. Připadalo mi, že jsem už nadosmrti odsouzena ke kojení a přebalování. Hrozně těžké bylo se s tím "vyrovnat." Ale všechno dobře dopadlo, děti se zdárně osamostatnily, na WC si dojdou samy a u přijímání potravy jim taky nemusím asistovat. Happy end.
Odpovědět