Autorka je netolerantní a bez respektu k odlišnostem

"Není pochyb o tom, že děti by se měly učit ohleduplnému vztahu nejen k lidem, ale i ke zvířatům a k vnějšímu prostředí."
Jakým způsobem autorka učí děti ohleduplnému vztahu ke zvířatům? Tím, že sama podporuje jejich trápení ve velkochovech a jejich zabíjení? A pak toto učí i děti? To je opravdu ke zvířatům ohleduplné, jen co je pravda. Vsadím se, že patří mezi zastánce "utajování" opravdových životních podmínek zvířat a dětem předkládá knížky o veselých zvířátkách na farmě. To není zrovna etické.

"Pokud ovšem dítě začne na procházce plakat nad nebohým zašlápnutým mravenečkem a bolavě ohnutou travičkou, může to být problém..."
Proč by to měl být problém? Jaký problém? Snad jde o to s dítětem komunikovat a vysvětlit mu např., že mravenečkovi se nemá ubližovat, ale pokud ho omylem zašlápneme, nedá se nic dělat a už mu nedokážeme pomoci. Autorka asi patří mezi učitelky, které nechají děti šlapat po broucích a mlčky tomu s úsměvem přihlížejí (i takové existují).

"Ochrana přírody, ekologická výchova, etická výchova, to jsou navýsost důležité oblasti, do nichž musíme kluky a holčičky odmalička uvádět – přiměřeně jejich věku, formou pohádky, hrou, řadou výtvarných činností..."
Zajímalo by mě, jakým způsobem autorka seznamuje děti s právy zvířat a s tím, že cítí a prožívají stejně jako my. Nejspíš to má jenom na papíře. To je ten typ učitelek, které říkají, že papírek patří do koše, ale vůbec neučí děti souvislostem, že např. živočišná výroba zatěžuje životní prostředí víc než automobily, že nejhorší pro životní prostředí je dnes už tak rozšířené nakupování zbytečných věcí a že není tak důležitá recyklace jako odpady vůbec nevytvářet.

"Dítě, které má z rodiny třídění odpadu skutečně „v krvi“, spolehlivě zareaguje."
Aspoň někdo, když učitelka to nemá zautomatizované.

"„Vždycky nás totiž nějací malí rejpalové dostanou, pokud objeví rozpor mezi našimi slovy a činy.“ K typickým problematickým oblastem patří kromě tříděného odpadu třeba kouření (byť je samozřejmě kouřící učitelka „přistižena“ mimo prostory školky i školní zahrady)."
Jde vidět, že tento typ učitelek nemá moc velkou morální integritu. Proč dětem nepřiznat, že kouří a vysvětlit ale, že to škodí zdraví? Myslíte si, že děti jsou hloupé, vždyť mnoho jejich rodičů rovněž kouří... prostě nechápu.

"S podobnými extrémně ochranářskými názory totiž občas některá dítka do mateřské školy přicházejí. Ať už jsou jejich rodiče vedeni až manickou ochranářskou touhou nebo filozofi cko-náboženským přesvědčením o vzájemném převtělování živých a neživých organismů, při přijímání jejich dítěte do školky (nebo po první negativní zkušenosti z procházky) je podle psycholožky Halíkové potřeba s rodiči promluvit a přesvědčit je, že má-li dítě v kolektivu zůstat, měli by přistoupit na rozumný kompromis, který umožní jejich potomkovi fungovat v dětském kolektivu v rámci pravidel nastavených mateřskou školou."
Tak toto je opravdu šokující. Paní psycholožka nazývá extremismem něco podle svých předsudečných názorů. Co je extrémního na tom, že pokud je to možné, tak se vyhýbáme ubližování. Nemyslím si, že by tito "extremističtí" rodiče nutili učitelku, aby s dětmi létala (a nešlapala po mravencích) nebo vůbec nechodila do přírody. A ještě za větší drzost považuji nějaké stanovování podmínek setrvání dítěte ve školce. To je zcela protizákonné, pokud dítě splnilo zákonné podmínky přijetí do školky a bylo přijato, rozhodně pak nemůže ředitelka spekulovat nad tím, že se jí nelíbí životní filosofie rodiny a uvažovat o nějakém vyloučení.

"Kulturní šok a extrémní názor matky na dětské stravování vedl k tomu, že Zuzku (ani) do (téhle) školky nepřijali."
Zase trapné předsudky paní psycholožky, co je to extrémní? Neubližovat zvířatům je extrémní? Tak o jaké ohleduplnosti to na úvod hovořila? Pokud dítě nepřijali, je to evidentně protizákonné a diskriminační jednání.

Rodič – z kritika pomocníkem

"Rodič až fanaticky zapálený pro určitou myšlenku či aktivitu mívá tendenci školku a její pracovníky kritizovat nebo je nutit, aby bylo „po jeho“. ....Otcové a matky nemohou ani při nejlepší vůli rozhodovat o tom, jak se budou řešit záležitosti uvnitř třídy,“ říká psycholožka."
Zase trapné předsudky a označování fanatikem někoho, kdo má jiný pohled na svět. Vážená paní psycholožko, měla byste vědět, že rodičovskou zodpovědnost za výchovu dítěte mají rodiče, to je jejich právo i povinnost, nikoliv paní učitelky, ať sebevíce vzdělané. Proto jsou učitelky povinny respektovat výchovu rodičů a přistupovat k takovým dětem individuálně a případně pro ně zvolit jiný program, když si rodiče nepřejí z náboženských nebo jiných důvodů určité aktivity u dětí.

U učitelek a psycholožek bych očekávala trochu víc tolerance k menšinám a schopnost řešit kulturní rozdíly mezi dětmi a rodinami individuálně a s respektem.