docela dobře

Dcera nastupovala do první třídy před 3-mi lety. Byla čerstvě šestiletá a tak jsem měla i trochu obavu, jestli jsem udělala dobře, protože více než polovina dětí z jejich třídy nastupovala s odkladem, tedy byly o rok starší a ostatní byli narození v polovině roku, takže byla nejmladší. Současně nastupoval syn do školky a já zpět do práce. Bála jsem se jako blázen, ale nakonec jsem byla překvapená, že to šlo všechno poměrně dobře zvládnout.
Dcera měla a má stále úžasnou paní učitelku, což je myslím jeden z nejdůležitějších faktorů. Paní učitelka dokázala prvňáčky nadchnout, učení je bavilo, dcera se na ní těšila a proto pak celkově všechno lépe zvládala. Možná tak půl roku jsem měla pocit, že se musíme učení doma věnovat možná trošičku více, než starší děti, ale brzy se to srovnalo a dnes jsem ráda, že jsem jí dala do školy hned a ne s odkladem. Dcera se učí dobře a do školy se stále těší a taktéž i její ostatní spolužáci a je to opravdu v paní učitelce . Po prázdninách čeká nástup do první třídy syna, tak jsem zvědavá, jak to zvládneme s ním, ale myslím, že to bude zase dobré. Jednak je narozený v listopadu, takže i bez odkladu nastoupí téměř v 7-mi letech, navíc má výhodu, že všechno už má, kvůli malému věkovému rozdílu, odkoukáno od své sestry, takže v podstatě to pro něj nebude nic nového . Jako menší dělal úkoly současně s naší dcerou a bral to jako zábavu, měl svou vlastní písanku, počítal a dneska to umí všechno tak nějak samovolně. Uvidíme, jestli to bude výhoda, nebo nevýhoda a zase pevně věřím, že dostaneme dobrou paní učitelku. Už víme jakou a říká se o ní, že je trpělivá a naučí , tak snad to bude pravda. Myslím, že pokud se škola dětem dopředu nijak neznechucuje a staví se to jako něco, co může být i zábava, tak to děti zvládnou všechny bez potíží.