Znalosti X sociální zralost

Syn je narozený v květnu a šel do školy v 6 a čtvrt roce. Těšil se, ovládal matematiku na úrovni druhé třídy, četl jednotlivá slova. Připadal mi ideálně "nastartovaný" na školu.Do třídy však nastoupil díky "módě" odkladů s řadou dětí o hlavu větších a o rok i více starších. Znejistěla jsem...k tomu se ukázalo, že se naprosto neorientuje v praktických otázkách, před školou jsem ho vyzvedala tu v bačkorách, tu ve cvičebním úboru, tu bez aktovky...jednou dokonce nepřišel vůbec, po půlhodině hledání jsem ho našla v družině, kam ovšem nechodil (a družinářce dítě nepřebývalo...).Syn z těchto "patálií" ale nebyl nijak vystreslý, víc jsem to prožívala já (a řešila, jestli jsem mu přecijen neměla dát odklad!) Nicméně už během podzima syn "naskočil", vše začalo fungovat, patří prospěchově mezi nejlepší žáky. Po sociální stránce dozrál až teď, kdy končí třetí třídu, takže by to roční odklad stejně nevyřešil . Až teď se orientuje v tom, co je za den, co má ten den v programu a zda má nějaký úkol, co si má vzít s sebou apod.
Co se týče náročnosti pro mě, tak i kromě těch prvních 2-3měsíců "zvykání" jsem se synovi věnovala dost.Byla jsem doma s mladším synem a tak školák mohl chodit po obědě domů, což mu dost pomohlo, mohl si pohrát, ležet a číst...jinak má téměř denně úkoly a v 1.třídě jsem je musela dělat s ním. Také musel denně 15 min nahlas číst a kvůli špatné grafomotorice ještě navíc psát(nepomohlo to, píše stále strašně...).Hraje na klavír a tak jsem s ním ještě téměř denně 20-30min cvičila. Takže toho bylo docela dost, naštěstí malý po obědě spal a my měli 2 hod pro sebe (to jsme stihli vše a ještě si zahrát Carcassone nebo jinou zábavičku). Neumím si představit, že bych byla do 17h v práci. Jako třeťák už je ale téměř "samoobslužný", úkoly jen podepisuju, na klavír pomáhám jen když má něco nového.
Ještě ke známkování-každému dítěti vyhovuje něco jiného, ale syn je velmi soutěživý a těšil se do školy na jedničky. Slovní hodnocení by ho dost zklamalo. Synova pí učitelka známkuje od první třídy v celé škále 1-5 a syna to velmi motivuje(i když musím připustit, že většinou jsou to jedničky-tak nevím, jak to cítí slabší žáčci).