Re: Názor z druhé strany než jsou příspěvky

Helena krásně popsala realitu, její příspěvek dost přesně popisuje, jak to asi funguje. Já mám za sebou 1.ročník bak. studia. Dcera mám 2 1/2 roku a v období, kdy měla rok jsem stejně váhala jako Eva. Hnalo mě dopředu to, že obor ze střední jsem měla nanic - obuvnictví. Poslední zaměstnání (totálně mimo obor) jsem měla sice zajímavé i dobře placené a bylo to jen díky tomu, že šéf nehleděl na vzdělání, ale více ho zajímalo, jak umím jazyk a jestli mám technické myšlení. Jenže dobudoucna bych takové štěstí bych mít nemusela, takže jsem na svém vzdělání chtěla začít pracovat. Bohužel jediný obor, který jsem mohla studovat byla Filologie - Němčina v managerské praxi a jak mi bylo řečeno, jazyky se jen těžko studují dálkově, takže jediná možnost byla jít na denní. Chtěla jsem to vzdát, ale nakonec jsme se s manžou domluvili, že to zkusíme a když to prostě nepůjde, tak toho můžu nechat vždycky. Nejdůležitější pro nás bylo zajištění dcery. Jelikož s babičkama počítat nemůžem, chtěli jsme si najít přes inzerát cizí "babičku". Mezi uchazečkami se nám ale ozvala mladá studentka sociální pedagogiky, která děti miluje a má v plánu i do budoucna s nimi pracovat. Malé se věnuje vzorně a i není drahá, takže možná to zkus inzerát, ale vybírat opravdu opatrně!! My jsme naštěstí měli o ní i celé rodině dobré reference z několika nezávislých stran, takže jsme byli jakž takž v klidu. Školu mám státní, takže školné neplatím, takže jediné náklady mám na "chůvičku".
Za pár dnů mi bude 32 a jsem 12 let po maturitě. Stejně jako některé moje vrstevnice, které se dali taky později na další studium, se i mně potvrdilo, že asi 1/2 roku trvá, než se hlavička dostala do obrátek a naučila se znovu učit. První zkoušky byly hrozné - nevěřila jsem si a moc to opravdu nešlo dostat do hlavy, ale nakonec se to podařilo a výsledky jsem měla myslím si dost dobré - tak jak píše Eva - hodně jsem se bála, že to neudělám a to mě hnalo dopředu. Co se týká zvládnutí domácnosti a dítěte, tak opravdu můžeš vycházet z Eviného článku.
Teď čekáme v zimě druhé mimi, takže do druháku půjdu už s pěkným bříškem, ale chci mět aspoň rok a půl hotový, protože se 2 dětmi to bude ještě náročnější.
Pokud máš odhodlání, zkus se do toho dát. Není to lehké, ale dá se to. Holt se budeš muset časově na nějaký ten rok omezit a sama uvidíš, jestli to půjde nebo ne. Přeji hodně štěstí!!!