chystám se na to:)
ahoj, letos se hlásím na kombinované navazující Mgr. studium, jsem doma dva roky - synovi je rok a půl, po roce doma (na synově půl roce) jsem začala pracovat na dohodu (1x týdně či 1x za 14 dní) a to zejména proto, že jsme nestačili s penězi, když byl synovi rok, začala jsem pracovat na 2 dny v týdnu, protože původní přivydělané penízky byly jen takovým mini bonusem, který na nic nestačil....teď, po téměř roce, co pracuji jsem zjistila, že maximum, kolik sem ochotná strávit odděleně od svého dítěte je 2 dny v týdnu - 1 je málo kvůli penězům a 3 se mi zdají moc kvůli synovi...kvůli těhotenství jsem nenastoupila na navazující studium a proto jsem se rozhodla, že to letos zkusím znovu, nejradši bych přestala pracovat, abych měla na případné studium (ještě nejsem přijata) dosta času a nebylo to na úkor dítěte, ale protože ke studium budou potřeba peníze, nemůžu si to dovolit - odmítla jsem tedy poloviční úvazek, který sem mohla od září dostat, abych mohla být se synem dost často, i když bych jezdila do školy a musela se učit....těším se, že se budu snad zase vzdělávat, protože mě to baví, ale pocit, že bych měla být se svým synem víc a častěji ve mě přetrvává a to, že práci i školu budud dělat na úkor času stráveného s ním také...nicméně si myslím, že dobrá chůva (u nás babička), která má dítě ráda a dítěti je u ní dobře (má radost, když k ní přijede, nebrečí apod.) je pro rozvoj dítěte také velmi přínosná, protože dítěti ukazuje jiný model chování než matka a o to víc je pečující osoba pro dítě přínosem, pokud by svoji matku mělo vidět jako tu, která je "zničená" každodenním opakujícím se kolotočem domácích prací a která díky tomu, že zůstane doma, i když by se chtěla rozvíjet, bude v podstatě doma "nasraná"...přeji dobré rozhodnutí a dobré zvážení toho, kolik na kterou misku vah nandáš (péče o dítě X vlastní rozvoj "mimo rodinu")....moje máma vždycky říkala, že matka musí být hlavně matka...ale já věřím, že i to druhé je důležité, protože matka by měla být hlavně spokojená matka aby měla spokojené děti:)držím pěsti
Odpovědět