5.6.2009 11:12:25 Maruška, 2 děti
Moje zkušenost
Držím Ti palce! Hodně štěstí, silnou motivaci a pevnou vůli.
Jsem v podobné situaci. Příští rok mi bude 40 a mám 2 malé děti (4 a 1 rok). Se studiem jsem začala, když jsem otěhotněla s prvním dítětem. Babičky jsou vzdálené 260 a 300 km. Naštěstí mohou přijet, když musím jít na nezbytné přednášky. V období zkoušek si někdy manžel vezme volno, někdy si musím vzít dceru na zkoušku (syn je ve školce). Přiznávám, že je to náročné, doma toho moc nezvládám (hlavně vynechávám důkladnější úklid - snad teď o prázdninách), ale strašně mě to baví. Vím, že získané zkušenosti v budoucnu využiji a vše se mi vrátí, tak těch 5 let musím vydržet. Učím se pouze po večerech (spíš po nocích), nebo přes víkend, když se manžel postará o děti. Nicméně studium má své klady. Myslím si, že VŠ vystuduje každý, když má silnou motivaci a nezáleží na inteligenci. Bez motivace to nejde.
P.S. Když máš obavy o finanční náročnost studia, není možné vybraný obor studovat na státní VŠ? Státní také nabízejí obory, které je možné studovat dálkově.
Odpovědět