Re: Odhalení postižení...
Přeju Vám ať to zvládáte neustále s takovým přehledem jako do teď. Nemám zkušenosti jako máma postiženého dítěte. Ale jsem sama postižená a musím říct, že mě kolikrát zaráží různé názory. Nikomu jeho názor neberu. Jen mě mrzí to, že každý pod postižením vidí to nejhorší. Spoustě dětem se může stát úraz nebo můžou onemocnět, to potom ty rodiče taky dítě vyhodí? Zní to třeba drsně, ale je to realita. Přece dítě se může narodit s mnohem menším handicapem než mu může připravit úraz či nemoc. Jsem tělesně postižená, manžel také, máme zdravého chlapečka a další mimčo je na cestě. Věřím, že bude taky v pořádku. Znám spoustu lidí s handicapem a nemají se nijak strašně špatně, nejsou ve většině případů závislí na rodičích. Většina má své rodiny a nebo když jsou svobodní mají své byty a svůj život. Prostě jsou normální lidé, kteří jen špatně chodí nebo jim něco chybí apod. Je to asi informovaností, hned se straší tím nejhorším. Nedokážu si představit, že bych já, můj manžel nebo spoustu našich známých nebyli, jen proto že nejsou "dokonalý". Většina z nás má svou práci, někteří jako zaměstnanci, někteří jako podnikatelé. Umějí se bavit stejně jako zdraví lidé a mají stejné starosti. Žiji v malém městě, kde se na mě nikdo skrze prsty nedívá a naopak kam příjdu já či manžel máme kolem sebe hodně známých. Máme rodinu, která nás hodně podporuje a bere nás úplně normálně a za to jim jsme vděční. Proto přeju Vašemu chlapečkovi ať se mu v životě daří a ať se s ním popere jako každý. Máme něco navíc a to život s postižením a to znamená i jiný pohled na svět.
Odpovědět