A co učitelé

Možná to bude znít divně, ale podle mě je maturita možná větší stres pro učitele než pro studenty. Oni nejlépe vědí, kolik mají ve třídě "slabších článků" a vůbec, kde má který jejich student slabiny, a těm se snaží vyhnout. Tedy pokud je ten učitel normální a nemá potřebu někoho potopit. Můj taťka dělal dlouhá léta ředitele obchodní akademie, takže pocity kantorů tak trošku znám.

Já byla ale taky dost nervózní. Nejsem ten typ, co by se připravoval systematicky dlouho dopředu, spíš jsem to nechala víceméně na svaťák a to jsem tomu taky moc nedala, páč jsem byla s mamkou na škole v přírodě (vzala mě s sebou jako vychovatelku), takže jsem si to spíš jen tak prolítla. A jak už to tak bývá, dostala jsem z jednoho předmětu nenáviděnou otázku. Ten předmět byla ekonomika, otázku si už nepamatuju. Další maturitní předměty byly čeština, angličtina a účetnictví (to taky není zrovna "můj šálek kávy"). Nervní jsem byla šíleně. Pamatuju si, jak mě táta vezl do školy a já, jak jsem byla vyklepaná, tak jsem mu na dotaz, proč si s sebou vezu otázky, odpověděla: Na psychickou POTVORU :-D Myšleno podporu, samozřejmě. No a nakonec jsem to zmákla na dvě dvojky a dvě trojky. Jo, a písemnou maturu jsme předtím měli z češtiny (to byla naprostá pohodička, sloh mi vždycky šel) a z účetnictví.