Re: bilingvní výchova - jak to dopadne při snaze o monolingvní...

Marketo, to co popisujes je fakt silene!

Ja teda taky znam srbsko-americky par, na dite oba mluvi pouze anglicky, coz mi prijde jako vecna skoda, ale tam aspon nehrozi nejaka ujma, protoze matka hovori anglicky sice s mirnym prizvukem, ale jinak perfektne. Bohuzel tento problem je rozsahly u romskych deti. Romstina je cim dal tim vic povazovana za zbytecny jazyk a tak rodice uz malokdy uci deti romsky tak, aby opravdu dobre mluvily (ja sve deti ucim, ale zatim taky malo, ovsem to je spis proto, ze k tomu maji jako hlavni jazyky cestinu a anglictinu a tri jazyky uz jsou moc). No a u rodicu, kteri dejme tomu prijeli ze Slovenska a cestinu ovladaji spatne, vidime stejne vysledky jako u onoho polokubanskeho nebo polojaponskeho ditete. Fakt skoda a chyba mj. statu, ze prosazoval asimilaci.

Jinak clanek je zajimavy, ale trochu me dostalo, ze dite ve dvou a pul ma s kazdym rodicem mluvit na 80-90 procent tim spravnym jazykem. Asi to je hodne orientacni, syn uz v tomhle veku zacinal opravdu rozlisovat (ac se musel poprat mj. se sluchovou vadou),kdezto holce jsou presne dva a pul, micha vsechno dohromady a rozumim ji snad jenom ja :-D . Tak doufam, ze si rodice v podobne situaci sami "dopisou," ze normalni dvojjazycny vyvoj je hodne individualni, stejne jako jazykovy vyvoj ostatnich deti. Kdyz dite ve dvou letech teprve zacne mluvit, jeste to neznamena, ze to do tri nedozene, pokud tam neni nejaka porucha. (MMCH verim na vcasne zasahy odborniku a na ranou logopedickou peci, ale ne na zbytecne plaseni rodicu. Moje sestra opravdu ve dvou jeste nemluvila a dnes ma vystudovanou spickovou vysokou skolu...)