Znám to

Ahoj Veroniko, dovedu si představit, co prožíváš. O druhé miminko jsem ze zdravotních důvodů přišla ve 26. týdnu těhotenství a následkem operace už nikdy otěhotnět nemohu. S manželem jsme se rozhodli, že druhé děťátko tedy adoptujeme. Všechny úřední formality už máme za sebou a teď už jen čekáme na tu naší malou princeznu. Ty otázky, které si kladeš, také dobře znám. Navíc se vždycky najde někdo, kdo tě bude strašit hororovými příběhy o adopcích se špatným koncem.Já mám taky strach, že to třeba nemusí dopadnout dobře, ale to je prostě život. Podle mého je důležité rozhodnout se, jestli dítě chcete nebo ne. Ostatní musíme nechat na životě, on si s tím vším nějak poradí.Štastný život bez problémů ti nezaručí nikdo, o svém štěstí si můžeš v tuhle chvíli rozhodnout jen ty sama. I kdyby se ti podařilo otěhotnět, co se může stát horšího než, že budete mít dětí víc - vlastní i adopčátka :o)) Přeji hodně štěstí.