adopce

no já docela vím o čem píšeš - připadá ti to všechno divný,
prošla jsem tím
divný je, říct si jaké dítě chceš, vybrat si pohlaví atd.,
čekací doba - to víš je to úředničina a nějak to musí být všechno pojmenované, to je jen ta omáčka
to hlavní je, abyste si uvědomili, že to není jen uspokojení vaší potřeby, abyste byli rodina
zkus o tom taky přemýšlet z tý druhý strany - bereš si človíčka, kterého někdo z nějakého důvodu nechtěl, může a často je tam problematický původ (často bývá otec neznámý, stres a kdovíco
v průběhu těhotenství) atd. atd., genetické vybavení, které je do určité míry dané
ve stručnosti - je těžké přijmout toho človíčka takového, jaký je, nemít na něj přehnaná očekávání, počítat s tím, že některé věci nemusí jít hladce, může mít problémy ve škole atd.(to ti zatím může připadat jako daleká budoucnost, ale ono to strašně rychle uteče), pokud ale tohle budeš mít na zřeteli a dáš tomu mrňouskovi zázemí, pohodu, a hlavně cit, tak vážně budete
šťastná rodinka, o tom jsem přesvědčená
v tom je tenhle typ rodičovství možná těžší než si přinést miminko domů z porodnice
jsem jinak předvědčená, že testy projdete, není to nic strašného
a co se týká obav, jestli budete mít mrňouska dost rádi - to přijde úplně přirozeně samo, bude to přece malé dítě a ti jsou všichni originály a umí tak nějak přirozeně vzít za srdce