Re: Duše zemřelých nás neopouští hned...
My žijeme v bytě kde zemřela manželova maminka jednou se mi oní zdálo jak leží vedle mně v oblečení ve kterým jí pochovaly.Bylo to zvláštní nebála jsem se od tý doby vím že tady s námá občas je,příjde se podívat jak se máme hlavně se chodí dívat na syna.Vím to občas to na něm zpozoruju jak se kouká na jedno místo a na jednou se usměje nebo zamává.Někdy ho slyším jako kdyby si s někým povídal,vysvětloval.Jednou dokonce sám od sebe se ptal kde je babička,povídám mu "myslíš bránickou babičku,mojí maminku" a on ne že tu druhou,podotýkám zemřela když mu bylo 16měsíců,ted mu sou 3r. možná si jí pamatoval,ale spíš ne.Ona byla hodně vážně nemocná a moc času sme sní netrávily.Takže nevím,nepídím se vím že to je možný někdy když v noci ležím v posteli mám pocit že někdo stojí ve dveřích,je to hodně intenzivní,nemužu se ani pohnout.Strach nemám vím že nám nechce ublížit a taky vím že děti jsou hodně citlivé na takové věci.Jenže jak rostou ztrácejí tu schopnost né všichni někdo zůstane citlivý i v dospělosti.U nás je to třeba dědičné můj otec je takový,vídal a občas vídá duchy,po něm to mám já,já se věnuju duchovním věcem jako takovým vykládám karty a budu ráda pokud to syn zdědil.Nevadí mi to,zvykla sem i našla výhody když mám trable nebo potřebuju poradit poprosim o pomoc,radu a vždycky mi pomohli.Většinou mi radí skrz karty nebo nebo mi přihrajou do cesty nějakou náhodu.Takže vlastně je to i príma
Odpovědět