Pro ty, co nepochopili

Ačkoliv jsem o organizaci Fokus dříve nic neslyšela, smysl článku mi byl hned na začátku jasný. Asi je to tím, že mám mentálně postiženého člověka v rodině a tak podobnou situaci dobře znám.
Takže pro ty, kteří článek nepochopili:
Článek je rozhovorem dvou lidí, kteří jsou pravděpodobně mentálně postižení, ale ne natolik, aby se nemohli snažit o "klasický" život, tak, jak to ho žijeme i my ostatní. Mají svůj vztah, ve kterém řeší podobné potíže jako my, jen možná na trochu jiné rovině. Nám se jejich soužití může zdát jednoduché nebo povrchní, ale pro ně je stejně těžké jako naše "složité" vztahy. Řeší dochvilnost a potřebu vyjádření lásky stejně jako my. Mají svoje zaměstnání nebo jiný denní program. Je velmi těžké pro ně adekvátní zaměstnání najít, a když se najde, tak se v něm zase udržet. Časté absence apod. jsou bohužel všední záležitostí. Není v silách těchto lidí, aby do (někdy monotónní) práce chodili denně na 8 hodin. Potřebují dobrou motivaci, změnu, odpočinek. Někdo tu psal, že článek je na úrovni školáka 5. třídy. Možná je to tím, že Eva s Vaškem se pravděpodobně budou někde kolem tohoto mezníku pohybovat v inteligenčním kvocientu. Takže veškerý svět mohou chápat podobně, jako dítě 5. třídy. Při tom mají více zkušeností a jiný věk v občance. S rozumem páťáka se snaží žít život dospělých a článek nám měl přiblížit, jak se jim to daří. Oni chtějí, abychom je pochopili a respektovali.
Takhle jsem to pochopila já.