21.3.2009 14:02:08 Diny a čtyřlístek
Re: ještě jedna otázka
Ahoj,
když jsem čekala nejmladšího, byl Klárce rok a kousek - od jejího roku a půl bylo jasné, že je něco špatně, když ještě nechodí, nestoupne si. Ještě před tím, než byla v nemocnici na vyšetření, které prokázalo spinálku, jsme s ní na radu rehab. sestry hodně cvičili.
6x denně 20 minut, i s břichem:) Jo, bylo to náročný, Klárka ke konci těhotenství byla hodně nemocná a přestala i lézt, takže cca desetikilovou všude nosit atp.
Ale - jestli můžu, ten náš nejmenší nám opravdu strašně moc pomohl. Je to takovej pohodář, od narození zlatý miminko. Prostě za odměnu. Když se pak zjistilo, že je Klárka nevyléčitelně nemocná, byl ač pětikilový, mou snad největší psychickou oporou. Ono se to nedá říct, abych neublížila nikomu v rodině, snad víš jak to myslím:)
Pro Klárku je Kája strašně moc, sice si musela nedávno v hlavičce srovnat, že on už chodí a ona to neumí, nemůže, to byl takový první moment, kdy i v jejích očích už to není miminko a ona není jakoby ta starší nebo jak to říct... ale překonali jsme to, snad vysvětlili... mají se moc rádi!!!
A ten náš skoro pětiletý, to je neuvěřitelný kluk. Samozřejmě lupmačí a tak jako ostatní děti, ale na druhou stranu ségře neuvěřitelně pomáhá, podává jí, když jí něco upadne, ona krásně prosí a děkuje... jsem z nich kolikrát hotová, jak se k sobě chovají. I když taky jsou třenice, to bych lhala, ale přijde mi, že jich fakt není moc, že ta vzájemná láska, ty plusy, převládají.
Jděte do miminka, je to požehnání pro všechny, pro nemocného sourozence a strašně moc i pro rodiče:) Moc držím palce:)
Odpovědět