8.8.2004 10:30:32 Šárka, 2 cácorky
Pozitivní reakce
Ahoj Maceško, díky za Tvůj názor. Viděla bych to obdobně. Nesoustředila bych se na pokřikující mládence, ale na Kláru, aby věděla, že někomu stojí i za pozitivní pozornost, hledala bych něco za co jí můžu pochválit, něco s čím by mi třeba ona mohla pomoci a já ji pak pochválila, cokoliv. Čemu věnuji svou pozornost, tomu dávám i svou energii. A tou rozhodně nechci podporovat nevhodné chování kluků.
Do nedávna jsem byla typ, který okamžitě "startuje" na pomoc bližnímu a ještě jsem si na tom zakládala. Pak jsem si na kineziologii prošla podobnou situací a náhle jsem pochopila, že postiženého nemůžu chránit pořád a že mu vlastně beru možnost bránit se sám. Dokud nebude mít Klára dostatečné sebevědomí, budou se jí takovéhle situace stávat dál a dál. A budou se zhoršovat tak dlouho, dokud se tomu Klára sama nepostaví.
Moc děkuji za tenhle článeček, protože mi pomohl si ujasnit vlastní chování a pokud se dostanu do podobné situace, třeba už automaticky nevyletím a dokážu zachovat klid a reagovat správně. :-)
Odpovědět