Ponižující otázky
Jsem samožadatelka a bohužel jsem dostala i ponižující otázky typu Jak často souložíte, máte pravidelný partnerský sex, podotýkám jsem rozvedená a momentálně s nikým nežiji. Ale to byste měla, já bych u postiženého dítěte očekávala oba rodiče (holčička o kterou jsem se zajímala byla slabozraká s označením " v pásmu mentální retardace"), no ono by bylo lepší když počkáme až si najdete partnera ( je mi 37, kolik let mám ještě čekat?) Pravila jsem, že si partnera neplánuji a že hodlám případně si najít někoho, kdo bude chtít mě i moje adoptované dítě. Partněra možná budu hledat později až si na sebe s holčičkou zvykneme a já se zaběhnu jako maminka. S tím já zásadně nesouhlasím pro výchovu postiženého dítěte jsou nutní oba rodiče.
Tak na to opravdu není co říct.
Nevzdala jsem to bojuji dál a moc mě mrzí, že jsem si nenosila diktafon a nenahrávala pohovory, protože to byla fakt síla.
Moje zkušenosti s celou mašinérií kolem adopcí jsou naprosto strašlivé.
Se svým právním zástupcem zvažuji v tomto směru žalobu na stát. A uvažuji o založení sdružení rodičů a budoucích rodiču přijatých dětí. Protože jako jednotlivci nemáme vůbec žádnou právní ochranu.
Moje rada najměte si právníka, aby Vám poradil, a to hned od začátku celé té mašinerie.
Já to bohužel udělala pozdě, stálo mě to spoustu nervů, problémů v práci, iluzí.
Odpovědět