děkuji za otevřenost

Ahoj Jani, moc mě potěšilo, že sem píše i někdo "od nás" :o)) Líbí se mi jak jsi to napsala a obdivuji a skláním se před otevřeností a upřímností s jakou Peřinovi přiznali své vnitřní boje a prohry. Je to opravdu těžké přiznat takto veřejně i negativní pocity, opravdu smekám a myslím, že se mnoha rodičům uleví, když si to přečtou a pochopí že je takové to pocity nemají jen oni. Opravdu moc děkuji za takovou otevřenost, fandím takové krásné rodince, kéž jim Bůh žehná.
Mimochodem ten nepříjemný pád ze stromu měl ještě jeden "následek", loni v lednu se nám narodil třetí synovec Kubíček, asi budeš vědět o kom mluvím :o)))
My si právě užíváme dvojnásobného holčičího požehnání, které se na nás vykulilo přesně před 2 měsíci a 2 dny. Venda si moc přál dvojčátka a modlil se za ně přestože je nikdo v rodině nemáme. No a už je máme, jsou to ty nejkrásnější a nejhodnější holčičky na světě, pochopitelně :o)) Nádherný dvojnásobný zázrak stvoření, těhotenství, porodu i krásných dní jejich života,nádherné svědectví vyslyšených modliteb, ale to by bylo na celý článek.
Ještě jednou děkuji za Tvá slova, zdravím Tebe i Tvou rodinu a přeji vám krásné požehnané léto.
Monika + Alžběta a Anežka Kordulovi