23.2.2009 22:47:54 Teraza Horáková
Re: Respektovat a být respektován
a proč knihy??? p.s. netvrdím, že máme patent, ale žijeme v širokém rodinném soukolí a to, co aplikujeme (zatím) vypadá rozumně
Údajně nechceme v životě dělat chyby, kterých se dopouštěli naši rodiče na nás a naopak chceme následovat to, co nám připadalo fajn.
A realita? Je někde úplně jinde. p.s. nemám patent na rozum, ani IQ delfína a neexistuje univerzální recept pro všechny a taky nevím, co z našich dětí vyleze třeba v pubertě, třeba se dopouštíme obrovského výchovného selhání, ale - to, co funguje zatím:
1) za jakýchkoliv okolností jsme jejich rodiče a máme je rádi
2) co se týče průšvihů - držíme při sobě - to je snadný, když se shodneme v názoru na výchovu, tzn. babička sice povolí, ale táta s mámou říkali, že tohle NE a když je malér, tak si ho vybaští (tzn.... těch keců je docela dost od obou rodičů), Bohu díky za to, že to babí respektuje
3) doma je klid. Pro nás a pro ně a když se na někoho zvýší hlas, není to hádka, pokud projde bez urážek a bez "zahnání druhého do kouta" - s výhradou rozumných argumentů
4) ano, jsme dospělí, ale i dětem bychom měli své jednání zdůvodnit, tzn. nepřeju si, aby ses naštval kvůli ptákovině a opustil partu kamarádů, když jste 2 km od domova, a když jsme s tátou pryč, taky vám večer telefonuju a přeju dobrou noc, abyste klidně spali a věděli, že jsme v pořádku etc... jak si kdo zařídí.
a p.s. naposledy jsem měla chuť dítě, které prodělává něco jako OPOZIČNÍ POLITICKÝ POCIT.... svázat, nacpat roubíkem, hlavně ať už je, prosím, na chvíli zticha... ZAKOUSLA JSEM SE DO LÍMCE, ALE NĚKDY JE TO FAKT HUSTÝ (JAK ŘÍKAJÍ ONI)
Odpovědět