18.2.2009 12:28:16 Jája
Taky jsem
Taky jsem měla kolegyni, pár let se s manželem snažili a nic. Už jí z toho pomalu hrabalo v hlavě. Takže jsem jí doporučila nepanikařit, dostudovat (dělala dálkově VŠ), nemyslet na dítě, občas si zacvičit cviky na posílení pánevnho dna.
Pak se mi na nějaký čas ztratila z očí. Za pár let jsem ji potkala, vezla kočárek a přes celou ulici na mne volala, že nemá čas, že jde vyzvednout druhé dítko ze školy. Prostě se to zadařilo, když se nervově uklidnila a přestala na dítě myslet. Dneska má dvě krásné zdravé děti, syna a dceru, a je z nich báječná šťastná rodinka.
Odpovědět