9.2.2009 10:11:31 helena + veverčátka
Smekám!
Já mám jiný názor. Studuji -dodělávám bc, a mám jedno dítko. Někdy toho mám po krk a dobré pocity se dostaví vždy až nakonec, což mi kazí právě ta únava a ten stres. A hlavně, období pohody je kratší než období nepohody.
Bohužel nikdo nehlídá, vyjma manžela, který je věčně pracovně mimo. Takže pomoc veškerá žádná (i na zkoušky chodíme s dcerkou spolu). A malá je ještě nespavec domácí :-D. Spí přes den prakticky jen v kočárku i když poslední týden se možná blýská na lepší časy. Nejvíce vzpomínek na své studium mám jako vyvíjení velkého sebezapření. :-(
A pocit z toho celkově mám naprosto opačný - ne příliš dobrý. Místo toho abych si užívala mateřské aktivity a návštěvy maminek, tak trpím tím, že jsem se zrovna mohla učit. Večer nad tím usínám a ráno mám výčitky svědomí. Pravda je, že já jsem typ s krátkodobou pamětí, takže se učím nejvíce ve zkouškovém. Možná by to chtělo opravdu lepší organizaci, ale asi jsem ještě nedozrála.
OBdivuji autorku, protože já se rozmýšlím nad magisterským studiem. I když mít více dětí, asi bych svou situaci neviděla tak zle.
Odpovědět