12.1.2009 16:25:38 Viki
Sekce u dvojčat
Moc hezký článek, děkuji:). Já taky rodila "císařem", dvojčata, kdy se spontánní porod po dvou dnech v závěrečné fázi tlačení přestal vyvíjet normálně (první dvojče se zaseklo a odmítalo mě opustit:). Takže po dvou hodinách mého úpěnlivého snažení mě vysvobodili a jelo se na sál. Musím přiznat, že jsem v tu chvíli byla šťastná, že mi po spinálu přestaly minutové již několik hodin trvající bederní kontrakce a celou přípravu na sekci jsem vnímala pod rouškou slastného odpočinku. Jen mě zaujalo, že první dvojče museli doktoři tahat s velkou námahou, hodně se mnou cloumali a dokonce jsem zaslechla větičku JDE TO NĚJAK ZTUHA :). Pak už mi ale sestra ukázala jakýsi balíček, na obličej mi šlápla umazaná malinká nožka a kouklo na mě to nejkrásnější stvoření na světě. No a po minutě se objevil další mimozemšťánek a ačkoli byl nádherný, doufala jsem, že tím je příděl miminek pro mě a manžela vyčerpán :) Naštěstí byl. Rekonvalescence trvala pak dost dlouho, holky měly přes 2 kg, takže byly na dvojky v normě, přesto si pobyly týden v inkubátoru a já měla v děloze zánět a čtyřicítky horečky, pak skoro 14 dní antib. nitrožilně, do toho kojit obě miminka - docela jsem si "užila". Určitě by to celé bylo jednodušší, kdybych mohla porod dokončit přirozenou cestou, tedy kdyby to šlo. Sekce by měla být opravdu jen z nouze, určitě ne na přání, následné zotavování není nic příjemného.
Odpovědět