Všem, kteří pochybují...
Jsem ráda za tento článek a jsem ráda, že zde několik mamin potvrdilo svou osobní zkušeností, jak dirupce vaku blan zkomplikovala jejich porod.
Mám první dva porody vyvolávané - u prvního mi byl podáván oxytocin do žíly a porodní bolesti byly opravdu nesnesitelné. Tak nesnesitelné,že jsem žadonila o císařský řez a doktoři se mi tehdy (v Podolí) vysmáli.
Druhý porod také vyvolávaný, ale bez oxytocinu - porodní bolesti byly snesitelné do doby, než lékařka provedla dirupci vaku blan. I pak byly bolesti snesitelnější než u porodu prvního.
Třetí porod - začal spontánně a porodní bolesti byly velmi snesitelné - tak snesitelné, že jsem mohla vtipkovat s přítelem a lékařem v sanitce a uvědomovat si, jak se těším na miminko. Bez léků a vyvolávání jsem se otevřela na 9,5 cm za necelé dvě hodiny! Bohužel jsem se v této chvíli nechala proti své vůli a přání v porodním plánu přemluvit lékařkou (pod psychickým nátlakem) k dirupci vaku blan. Chyběl mi půlcentimetr do úplného otevření. Porod se tím ovšem zkomplikoval - došlo k ohrožení dítěte, muselo rychle ven a mně přitom přešly kontrakce....
Vy, které jste už rodily, si jistě umíte představit, jaké to je tlačit bez pomoci kontrakcí a proti ne zcela zašlé děložní brance, když ve vás má doktorka téměř celou ruku, silou vám roztahuje děložní hrdlo, aby mohla projít hlavička a skanduje jak na olympiádě, dělejte tlačte!
Dodnes si vyčítám, že jsem na svém přání nenechat si propichovat vak blan netrvala. Můj poslední třetí porod mohl být nádherným zážitkem; takhle mám v hlavě vzpomínku na téměř hodinové a velmi bolestivé tlačení.
Takže radím všem budoucím rodičkám, vezměte si k porodu dulu, manžela nebo aspoň kamarádku, která vše, co budete chtít, za vás na porodním sále vyhádá. Pro rodičku je opravdu obtížné se s někým hádat ve chvíli, kdy máte silné kontrakce.
Odpovědět