:-))
Obzvlášť recept v závěru článku mě pobavil (i když to o manželovi u nás naštěstí neplatí ani v nejmenším - pivo nepije a obsloužit se umí sám). Se starším synem peču od jeho 16 měsíců - moc se u toho bavil. Něco jsem pekla sama, něco s ním - zejména vykrajovačky ho bavily. Loni už tvaroval pěkné rohlíčky. Letos - už mu jsou tři - ho sice pořád baví vykrajovačky, ale u dělání rohlíčků si radši autíčkem jezdil po odkapávači na talíře, jako že to je silnice, lil do něj vodu - to vyráběl louže - a sypal do něj moučkový cukr, jako že sněží. Toho moučkového cukru mi bylo trochu líto, ale nespotřeboval ho moc a navíc skutečného sněhu si za svůj život a obzvlášť za loňskou a letošní zimu moc neužil, tak proč mu kazit hru
) Pečení cukroví jsem si letos bohužel moc neužila, protože máme ještě 4 měsíčního kloučka a s ním to jde těžko - jsem ráda, že jsme vůbec zvládli perníčky a rohlíčky. Ale už se moc těším na příští vánoce, až se do pečení zapojí i on - kuchyň sice nemáme moc velkou, ale nějak se smáčkneme
Se starším synem i ráda vařím - díky tomu se docela nají syrové zeleniny, protože vařenou ji moc rád nemá a saláty taky ne. Vždycky si u toho povídáme o všem možném. Trvá mi to sice 2-3x tak dlouho, ale stojí to za to. Navíc s mimčem na staršího nemám tolik času jako dřív, dopolední miminčí spánek padne na vaření a odpolední na procházku, takže si pohrajeme zároveň při vaření.
Odpovědět