Re: Být outsider mi pomohlo

těch východisek je o dost víc:

- sdělit nevlastní matce svoje, což neuděláš, protože ji máš ráda a pokud ji ráda nemáš, asi máš pocit, že by ses měla chovat slušně (ten pocit, co je slušné a neslušné, ti byl nějak implantovaný, třeba jsi četla hezký knížky a ani rodiče by to od tebe nechtěli), nebo máš pocit, že to vlastně myslí dobře...


- sdělit svoje otci, to by asi mělo být jednodušší, pokud to nejde běžně, no holt zkuste poslat nevlastní matku na nákup, nebo na masáž (za ty prachy to stojí)


takže východisko vidím v tom, to tolik "nežrat" a pokusit se s otcem potkat jinde, případně macechu odfiltrovat za nějakým zážitkem... p.s. jak to popisuješ, stejně si táta bude v kusu svého mozku uvědomovat JI ...... a nebo to třeba "nacentruj na férovku" - jj, vím, že spolu žijete, máte se rádi, promiň, jsi hodná, a respektuju tě, ale nejsi moje máma a on je můj táta a mám problém, který bych s tátou ráda probrala (ale nejsi máma klidně vynechej) nebo tak, jak to cítíš, ve svý podstatě jde vcelku o houby, nemáš pocit? Ať něco podobného podnikneš, nebo ne, stejně si s tátou nepokecáš....


a viděno z druhé strany a to s nevlastními dětmi mám vztah, kdy čekaj, až odejde táta... Ale táta je respekt, se mnou to můžou probrat a vědí, že to pak proberu s tátou..... jsem ráda, že nebudím hrůzu )