Souhlas.

Od té doby, co první dítko začalo jíst to, co my, jsem to udělala spíše naopak a my jíme to, co mohou i oni. Vařím z čerstvých surovin, nesmažíme (strouhanku snad doma ani nemáme), málo solím a moc nekořením. Muž si to ochucuje pak u stolu sám. A začala jsem vnímat opět chuť jednotlivých surovin, jídel a nejen směs hmoty s kořením
Děti nosím, čímž jim zprostředkovám stálé doteky. Ony pak i líp vnímají horko-chlad, vítr-désť když jsou v náručí. Když jsem malou koupala ve vaničce, teplota musela být přesná, aby se jí tam líbilo. Když se koupe se mnou, snese jakoukoliv teplotu. Ale to už je spíš téma o nošení než o smyslech..