Re: speciální x normální školka

Myslím, že je to indivindi... některé dítě jde integrovat, některé ne. Pokud vím, tak u nás některé děti jsou integrované do normálních tříd, ale také je ve školním distriktu škola, která má speciální třídu pro špatně integrovatelné děti.
I v případě zvláštní třídy v rámci školy si myslím, že to může být systém prospěšný pro obě strany. Že zdravé děti přijdou do styku s dětmi, které takové štěstí neměly a učí se s nimi vycházet. A ty děti, co mají nějakou potíž, pořád ještě vidí a můžou být s ostatními dětmi třeba na hřišti o přestávce atd.

Bydlela jsem kousek od Jedličkova ústavu. Jejich dětí na vycházce jsem se děsila - a zřejmě jsem taky "blbě čuměla"... protože jsem se nikdy nedostala do situace, kdy bych mohla zjistit, že jsou to taky normální děti - jen holt na vozíčku, nebo s ochrnutím nebo posunutým vnímáním světa. Byli od nás izolovaní, bylo to něco neznámého a tudíž děsivého.
Pak vlastně až v dospělosti jsem narazila (v Anglii) na integrované lidi... kluk, co měl vézt na víkendový výlet mi řekl, že bude čekat v metru - a že ho poznám, prootže přijde o holi... mno, přišel o dvou berlích, v autě měl složený vozík... o víkendu s námi natahoval (v horách) drátěný plot, zatloukal kůly, myl nádobí (postavil se k dřezu a opřenej o obě ruce nádobí umyl), byl na pivu... prostě fungoval úplně normálně. A nikdo na něj nečuměl (doufám, že já taky ne).

Teď máme v sousedství (zřejmě) autistickou holčičku. Moje děti s ní nemají problém - holt S. nemluví a nezapojuje se tolik do her... prostě je taková... (coby holčička zřejmě nemá tolik sklonů k agresivitě - i když občas je dost hlasitá)