Re: Gratuluju

Jiřko,diky moc.Zkusim to tedy,mne ale spanek bude moc chybet.Mozna bych si pri cteni pohadek nemela k malemu lehat do postele,ale treba sedet,jenze on me tam tak chce!Vim,ze mi ten starsi proklouzl mezi prsty,vyrostl jedna dve,ani nevim jak a je pryc,zije v Anglii.Proto jsem mozna s timto druhym(5let)trochu hystericka v tom,ze s nim chci byt o to vic,co jsem zanedbala s tim starsim,nevim.No jeste malou poznamecku si neodpustim,vim,ze se zvladnout da vsechno,kdyz se musi,ale tady jsem narazela na to,ze se to pripadne nemusi(studovat pred tim nez mam deti,nebo az jsou velke)a hlavne se porad pise- v pohode.Ja bych byla v nepohode,uz kdybych jen dite nekomu sverila.Na druhe strane,kdyz jsem mela toho prvniho,bylo mi 22 a delala jsem plno veci vc.studia,byl u babicky a nijak me to netrapilo,taky se tam tesil.Dnes to ovsem trapi me.To je ale muj osobni pribeh,kazdy to mame jinak.Moje mama studovala,mela nas 3 za sebou po roce(6,7,8let) a 5let dojizdela na Univerzitu do Prahy.5.let znam mamu ospalou,ktera blimbala,kam sedla,nikam jsme nejezdili,jenom jsme slyseli,ze nam to mama jednou 1000x vynahradi(to rikal tatka).No happy end to nemelo,mama dostudovala a..nasi se rozvedli...