16.10.2008 15:15:38 Dana, prvňáček
Re: První třída
Taky mám prvňáčka a taky sleduju, jak moc je to jiné, než před 30 lety, kdy jsem chodila do první třídy já. Taky mají kobereček, hračky a zvířátka. Paní učitelka je věku mé maminky, tedy babičky našeho syna a má neuvěřitelnou trpělivost a krásný přístup k dětičkám. V úterý jsem byla na první rodičovské schůzce a s překvapením jsem zjistila, jak moc a co vše se dá na takové schůzce řešit. Sledovala jsem přestřelku dvou maminek, kdy jedna zastávala názor, že by paní učitelka už měla rozdávat i dvojky, druhá naopak si myslí, že pro prvňáčky je dost velká zátež už to, že chodí do školy. A přidávali se ostatní rodiče, někteří byli pro tzv. dril a dvojky aneb děti se musí nutit, aby se něco naučili a musejí mít motivaci, a někteří pro ten druhý, volnější přístup. Já byla vychována jako typické komunistické dítě, tedy učitel byl autorita, vlastní názory a odlišnosti byly nežádoucí, tělocvik v hrozných modrých trenýrkách s kapsou, ve třídě nás bylo 38, takže nějaký individuální přístup byl předem vyloučen atd. Tedy zastáncem drilu rozhodně nejsem. Ale nemohu se přiklonit ani k druhé straně. K tvorbě a metodice školních osnov se nemíním vyjadřovat, ale myslím, že to není ani o šklních osnovách, jako o osobnosti učitele. A těch dobrých, kteří jsou autoritami ze své přirozenosti a navíc mají dobré pedagogické schopnosti předávat vědění, je počertu málo. Učiteli přece nemusí nabíhat žíly na krku od toho, jak řve, na to aby si ho děti vážily. Ale to byo tenkrát. Jak je teď, se vstupem mého dítěte teprve zjišťuju.
Odpovědět