Je sice pravda,
že se svým způsobem honíme a pachtíme, ale takhle prostě žijeme svůj život. Taky mám teď období, kdy více přemýšlím ... v pátek měla těžkou automobilovou havárii moje švagrová, vjela pod tramvaj, ve vteřině bylo všechno jinak. Člověk se pak dívá na některé věci, které předtím řešil, jako na nepodstatné prkotiny. Pokud by někomu v tu chvíli pomohlo myslet na Boha, prosím, ale mě to teda ani nenapadlo. Už je jí lépe, zvládne to a já se na nic netěším víc, než že zase vklouzneme do starých kolejí ... asi nejsem ten správný rozjímací typ
Odpovědět