15.9.2008 13:59:08 Piru
také to nemusím
Mám dva kluky 2 a 8 let a rodinné nákupy nijak nemusím. Tatínek zmizí kdesi v oddělení elektro a já se plížím mezi regály,snažím se vybrat, co potřebuji a rychle minout čokolády. Starší synek by chtěl skoupit všechno, co zná z reklamy plus to, co mu kupuje babička, podle mě dost nenekonomické a nezdravé věci, mladší pro změnu všechno, co vidí. Nejradši proto jezdím sama. Kluci doma s tatínkem, popřípadě starší na tréninku (zabiju dvě mouchy jednou ranou a nemusím 1,5 hodiny sedět a koukat na kluky trénující judo) a já si v klidu a míru koupím přesně to, co jsem chtěla a s láskou i nějakou dobrotu pro děti. Docela ráda jim udělám radost nějakým tím KINDER něčím, když za mnou nestojí a nedožadují se. Dost často ovšem nakupuji pouze s batoletem, které se ovšem chová dost kulturně, pokud ho nevypustí z košíku. Tuto chybu zásadně neopakuji, kde není vozík, nacpu se s kočárkem. On si pak celkem rozumně nechá vysvětlit, že mu to či ono koupím, nebo nekoupím a že si to sní, až zaplatíme. Hlavně, když ho celou dobu ujišťuji, že po nákupu se bude moct posadit na autíčko u vchodu. Že se do něj hází peníze, aby se houpalo, jsem mu ještě neřekla.
Odpovědět