| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

sourozenecká žárlivost

 Celkem 7 názorů.
 Iva P.,2 dcery 9 a 11 let 
  • 

sourozenecká žárlivost 

(20.9.2000 15:37:34)
Občas zabrouzdám na server Rodina a se zájmem čtu problémy nás maminek i tatínků.Rozhodla jsem se, že zkusím nadnést další téma a podělit se zase o náš problém.
Ráda bych získala nějaké rady,jak zvládat a reagovat na sourozenecké žárlení.Mám dvě dcery 11 a 9 let.Ta mladší už od narození byla vybavena obrovskou zručností,šikovností a hlavně uměním si každého omotat kolem prstu.No prostě,na co sáhla,to jí šlo ihned a výborně.Ta starší je (a pořád jí to zdůrazňujeme)taky velmi šikovná,ale ona se sama neustále srovnává a ve svém (pomalu pubertálním) věku je přesvědčená,že i když je o dva roky starší,je horší,pomalejší, méně pěkná(jejími slovy ošklivá)a méně oblíbená u vrstevníků.My všichni starší v rodině se neustále snažíme ji podporovat a co nejvíce vyzdvihovat její dovednosti,ale bohužel každý cizí (nezasvěcený)vždy začne prvně obdivovat a chválit tu druhou, která dokonale umí všechny své dovednosti prodat.Takže naše starší dost často propadá depkám,kdy se ke všemu staví negativně,začne o sobě prohlašovat,že je k ničemu,že by bylo lépe tu nebýt.A užívá někdy dost tvrdých slov.Já u toho šílím a zároveň mě to moc bolí.Vím,že tyto scény jsou přehnaně hysterické a mě totálně vytočí a já praštím do stolu a zařvu "není to tak a už dost a běž se umejt(nebo něco jiného)" a ona se většinou uklidní.Pořád však přemýšlím,jak se cítí(protože vím,že ona to tak skutečně cítí) a jak jí pomoci.( Bohužel jsme museli zrušit všechny společné soutěživé hry - mladší vyhraje snad úplně všechno).Navíc jejich vzájemné spory,které jsou mezi sourozenci běžné,jsou také velmi nerovné,tak jak je nesouměřitelné jejich sebevědomí.Máte doma někdo za sebou podobnou zkušenost a už víte,jak na to? Dík,Iva P.
 Jana 
  • 

Re: sourozenecká žárlivost 

(20.9.2000 16:33:10)
Milá Ivo,

nemyslím si, že Vám poradím, jen spíše nastíním něco podobného. Nejmladší sestra (je od nás o 10 let) sice žádnou "konkurenci" a velké srovnávání nemá a vše se jí také celkem dobře daří (ve škole samé jedničky, rajtuje koně a vyhrává), ale má také hysterické stavy třeba při domácích úkolech, když se jí nedaří (a to už je v devítce) už od první třídy, takže dokáže nervově vyčerpat celou přítomnou rodinu, kdy se vzteká, brečí, prohlašuje se za úplně debilní a nemožnou a neschopnou, že raději měla být v pomocné, že to nikdy nedokáže apod. Také je z nás údajně nejošklivější (dle vlastních slov), má hroznej velkej nos a ... (tady mi nemůže konkurovat, protože mě když maminka přinesla z porodnice, tak prohlásila, že vypadám jako opice, takže ji tím vždycky dostanu), je nejnešikovnější (je jen netrpělivá a když se něco nedaří hned, nastoupí ta její hysterie) a o prázdninách nás tyranizoval myšlenkou, že je vadná, doslova kripl, protože v necelých patnácti letech ještě nemá menses (je hrozné vyžle) a všechny holky ve třídě už mají a že my (sestry) jsme v jejím věku také již menstruovaly. Ale jinak je skvělá a říkáme si, že z toho snad vyroste a si snad tím nervačením a hysterčením toho moc nepokazí.

Jana
 Helena , dva kluci 
  • 

Re: sourozenecká žárlivost 

(25.9.2000 11:40:38)
Ahoj Ivo,
Mým ratolestem je deset /skoro / a jedenáct / pryč / a marně pátrám ve své paměti, jestli jsem ve svém okolí narazila na sourozence, kde by mladší nebyl šikovnější,víc k světu a milejší . Mladší se umí se víc vcítit,víc se strká a umí si své místo na slunci vybojovat.Já mám dva zatím předpubertální jinochy, takže to srovnávání s tím mladším je ještě nevyostřené, ale znám to moc dobře.
Z toho Vašeho dopisu je cítit, že starší vás trápí? Nechcete hrát soutěživé hry , aby zase nevyhrála ta mladší , nedá vám pokoj , dokud nevybouchnete a nepotvrdíte jí tím, co si o ní myslíte. Píšete, že je šikovná, není už dost velká, aby se mohla odpoutat od své sestry a začít se kamaráadit a tím i srovnávat se svými vrstevníky ? A sama musí přijít na to , že pokud chce být lepší , musí si to vybojovat sama . Žádné úlevy typu " nebudeme hrát hry, když v nich nevyhrávám já " ,jí v životě nepomůžou. A navíc, pokud vy je nehrajete, znamená to , že mlčky přiznáváte , že mladší je lepší.A pro mladší to znamená , že straníte starší, když jí nedovolíte vyhrát. Máte přece dvě holky , nejen tu jednu.
Moc dobře vím, jaké to je. Mladší lépe bruslí, lépe lyžuje , lépe maluje, má víc kamarádů. babičky ho mají radši.... Mám na to takovou svojí teorii.
Všechno může být způsobeno tím, že se narodil jako druhý. To znamená, že my rodiče už jsme ostřílení, neděláme tolik chyb a hlavně, nemáme na něho tolik času.A neničíme mu život samým sledováním, jak je úžasný. Takže se tak malinko vychovává sám.
A pozornost se neupírá jen na něj, ale víc na bráchu / sestru /.Která mu prošlape cestičku. Poprvé na nočník, poprvé do školy , první pětka. I rodiče se učí za pochodu a ten starší to vždycky slízne o rok dřív.A ten mladší miláček odpozoruje spoustu prušvihů jaksi z druhé ruky a umí se jim vyhnout./Moje mladší dítě jakživo nezapomnělo napsat úkol... / A jak tak pořád víc myslíme na toho ,všechno činí poprvé, mladší sourozenec si musí naši přízeň a pozornost zasloužit a své místo na slunci si vyklofat sám. Já si vzpomínám , jak když jsem se autem přesunovala s prvním klukem na chalupu / 80 km hustě osídlenou civilizací / měla jsem extra vaničku , třicet plen v kufru, pět plen v autě , termosku s horkou vodou na Sunar / kdybychom píchli, abych mohla někde v " divočině " nakrmit/ všechno oblečení třikrát, kdyby netekla voda... . jezdili jsem podle toho, jak byl synáček před spaním, abychom mu nenarušovali režim /!/ Hrozné věci jsem dělala.... S druhým synem ? Vzala jsem kluka v peřině z postýlky do náruči a jelo se.Postupem doby jsem redukovala oblečení na jedno náhradní pro oba
/jsou rok a pět měsíců od sebe / a dnes už se vejdou i do mých věcí. Musí se smířit s tím, že nosí na výletech věci jeden druhého.
Myslím, že pořád máme tendenci vychovávat a chránit toho staršího. Co na to, že nehrajete soutěživé hry, říká ta mladší ? Není to vlastně zase důkaz, že se víc staráte o tu starší ? A ta mladá, ta je šikovná, ta se s tím srovná ? Vaše starší slečna je možná méně šikovná než vaše mladší slečna, ale to přece neznamená, že je nejhorší.Možná,že ve srovnáním s ostatními zjistíte, že vaše starší holka je opravdu dobrá. Třeba už jen proto , že ji popohání šikovná mladší sesřička. A nenechá ji v klidu. Zkuste ji zapojit do nějakých aktivit, kde sestra nebude, ať má možnost si taky vybojovat své místo. A nepřistupujte na hru, kdo je lepší, koho máš radši. Koho máte radši?A kdo je lepší? Váš ukazováček nebo prostředníček ?
Vaše ujišťování ,že starší dítě umí lyžovat stejně dobře jako mladší, vám stejně nepomůže, pokud to nebude ona tak cítit . Budete jen vypadat, že ji litujete. A na to mají děti velmi citlivý nos ,a
ztratíte jejich důvěru .
Podporuju sebevědomí toho staršího tím, že mladší nosí oblečení po starším, mimo bot / každý šmajdá jinam /,má o čtvrthodiny pozdější večerku a o deset korun větší kapesné. Navíc se ukazuje , že si pomalu každý buduje trochu jiné zájmy,a tak starší je výborný na dramaťáku a dělá ve skautu rádce a mladší skvěle hraje na klavír a tahá domů kamarády přes počítače...
Největší radost v tom asi marném boji s rivalitou jsem měla, když jsem vyslechla rozhovor v předsíni : To můj brácha hraje na klavír teprve tři roky a byl v tý soutěži druhej. Opravdu jsem zalapala po dechu, protože chlubit se bráchou je mezi sourozenci smrtelný hřích.
Přeju podobné zážitky /,a vydržte, bude nám, matkám od sourozenců hůř.
 Iva P. od dvou dcer 
  • 

Re: Re: sourozenecká žárlivost 

(25.9.2000 15:45:11)
Milá Heleno i Jano, děkuji moc za Váš názor a zkušenost. Heleno, s těmi výchovnými chybami u starších a už úplně jiným přístupem k mladším máte naprostou pravdu. Nic se už tak nesleduje: však ono se to někdy naučí a pak jsme až velmi mile překvapeni, že už to umí a jak skvěle. Je to tak. U nás však byla trochu jiná situace ( to aby jste pochopila můj postoj a vůbec můj pohled) Starší se narodila po velmi rizikovém těhotenství (čekala jsem dvojvaječná dvojčátka a jedno jsem ve 20 týdnu potratila, potom se neustále čekalo, jak zareaguje druhý plod.Ten vydržel,ale neustále jsem krvácela a pak měli podezření na hypertrofii plodu a tak mi ve 32 týdnu těhotenství ukončili císařským řezem, neustále mě upozorňovali na možnou nějakou retardaci-proto ji vlastně ještě teď stále více sleduji).Narodila se fyzicky velmi slabá. I teď je o několik kilo lehčí a o pár cm menší než mladší( nedostatečná činnost placenty).Ale nejvíc se to odrazilo na její psychice. Jako miminko neustále plakala a jako starší je přehnaně emotivní. Všechno ji dokáže strašně rozhodit. Ty soutěže jsme vlastně vypustili na radu psycholožky (máme podporovat doma ty aktivity, kde se nesoutěží, těch soutěživých má ve škole a vně rodiny dost).Nicméně v současné době hry samozřejmě hrajeme, ale s tou mladší ( ta nás všechny brilantně poráží)a naše starší dává přednost knížce nebo kazeťáku.Aktivity má samozřejmě svoje a pokud s ní není právě sestra, je vše v pořádku. Ona jako by si neuměla poradit právě v konkurenci s ní. Na druhé straně má o ni třeba velký strach a stýská se jí po ní. Pak ji totálně zničí, když ji mladší vmete klidně do tváře, že jí se tedy "vůbec" nestýskalo. Snad to ale přežijeme všichni bez velkých následků a ona sama se naučí se svou negativistickou a problémovou povahou zacházet.
Já sama mám obrovské zkušenosti se sourozeneckou rivalitou - jsem z jednovaječných dvojčat a teprve v dospělosti jsme se sestrou zkonstatovaly,jakými " křivdami "jsme musely projít.Měly jsme se a máme přes všechny rvačky a nenávistná období v pubertě velmi rády a troufám si říct, že i když už dávno nežijeme společně, máme své partnery a rodiny, jsme si neustále nejbližší a asi největší oporou.
Zatím Vás zdravím a taky přeji hodně pevné nervy a spousta entuziasmu.
 Marie,dve deti 
  • 

Re: Re: Re: sourozenecká žárlivost 

(25.9.2000 22:09:40)
Mila Ivo,
ja mám dvě děti ,starší je kluk{11]
a mladší holka{8}.U nas je to naopak,žárlí mladší na staršího.Dcera má občas pocit,že jí brácha dává najevo svou převahu, třeba jí poradí s úkolem a použije přitom nepříjemný tón,nebo se směje jejímu přeřeknutí apod.Samozřejmě je to asi jednodušší,když mám kluka a holku -zajímají se o jiné věci mají odlišné pole působnosti. Ale protože i já jsem v rodině byla mladší,dobře si pamatuju,co taková žárlivost dovede napáchat .Uplně se žárlivosti není možné vyhnout,patří k životu v rodině a patří k životnímu otužování. Nesmí ale přesáhnout rozumnou míru,to je fakt.
Co funguje u nás?
1/ Velmi přísně zakazuju posmívání
a nezdvořilé chování vůči sobě i ostatním
2/Co nejvíc podporuju individuální aktivity.
3/Když dcera namaluje obrázek,neříkám většinou:No to je skvělý,to se Ti povedlo!Ale - důkladně to spolu rozebereme(proč zrovna tenhle námět,tahle barva,jak se cítila,když malovala,jaký ona z toho má pocit)Ríká se tomu výchova k sebeúctě- dítě si samo o sobě vytváří pozitivní obraz a není tak závislé na úsudku druhých.
4/ čas od času se věnujeme individuálně jednomu z nich -kluk jede s tátou na výlet na kole,já s holkou jdeme na výstavu.Príště zas naopak.
5/ Před spaním nejčastěji ale i během dne :pusa od mámy a říct :mám tě strašně ráda. Děti tohle prostě pořebují slyšet.
Ivo,přeju hodně trpělivosti a energie.
Marie
 Petr 
  • 

Re: Re: Re: Re: sourozenecká žárlivost 

(29.9.2000 0:25:12)
Tak tomuhle tematu ja dobre rozumim, i kdyz je nechapu.
Ja bych mel jeste dalsi pripominky.
Kdyz je mzi temi detmi vetsi vekovy rozdil (v mem pripade to bylo/je 5 let), je absolutne nutne ty deti od sebe rozdelit v dobe, kdy tomu mladsimu je tak 13/14 let. Tim padem ten mladsi neprekazi tomu starsimu, kdyz uz ten starsi chce chodit za divkami a ten starsi neprekazi tomu mladsimu, kdyz ten mladsi teprve "zacina".
2. Nelze nikdy pripominat tomu starsimu, ze tam nekde (treba pri zkousce na VS) mel neuspech a stale o tom mluvit. Pak totiz mladsi ma ve stejne chvili sveho zivota uspech (misto problemu, ktery mel ten starsi) a je z toho opravdu kalamita.
Zdravim
 lubica dcery 14 a 9 ,syn 6 rokov 
  • 

Re: sourozenecká žárlivost 

(26.10.2000 12:27:55)
Velmi mi pomohlo precitanie vasich problemov pretoze to mam doma podobne ,ale trojmo.
Moje skusenosti su taketo:Najviac sa zacala prejavovat ziarlivost u prvej dcery prave okolo 9 rokov.Teraz zacina mladsia.Je to asi sposobene s predpubertalnym obdobim,kedy dieta zacina hladat same seba. Tiez u nas prebiehaju denne ziarlivostne sceny .Starsia ziarlila na dvoch mladsich a zaujimave ,ze stredna prejavuje ziarlivost len na syna ,pretoze starsia sestra tu bola uz predtym,na tu ziarlit netreba.A syn?Ten ziarli na synovca alebo cudzie deti,ktorym prejavim priazen.takze ma to nieco spolocne s tym,ze starsi surodenci sa citia ohrozovani tymi mladsimi.a cim su medzi detmi vacsie vekove rozdiely ,tym je to markantnejsie.Ja som tiez dostavala histericke zachvaty ziarlivosti na mojho mladsieho brata.Mama ho stale brala ako maznaka a ja robim tu istu chybu so synom,lebo je najmladsi a este sa so mnou chce maznat,kdezto starsia dcera to povazuje pod svoju uroven.
Ked ma to stymi mojimi uz maximalne nebavi a citim sa ako profesionalny policajt alebo sudca,tak sa utesujem ,ze je to pre moje deti vyborna priprava pre zivot plny zlozitych medziludskych vztahov.
Drzim palce vsetkym rodicom ,aby vydrzali boje s nervami a aby z ich deti vyrastli spokojni ludia,ktori sa vzdy budu moct opriet v skuskach zivota o svojich surodencov.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.