| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Interrupce - osvěta - jednoduché počty

 Celkem 4 názorů.
 Jana 
  • 

Interrupce - osvěta - jednoduché počty 

(30.8.2000 8:53:30)
Jen reaguji na několik příspěvků a přidávám vlastní názor.

Plně souhlasím s tím, že bychom měli udělat každý sám za sebe maximum proto, abychom otázku potratu nemuseli řešit ani my, ani naše děti. Proto nebudu soudit ty, kteří se rozhodují pro či proti. Myslím si, že tím pádem tento soud nepřísluší ani zákonodárcům (možnost zakázání potratů), když u nás ten systém dostatečné prevence a výchovy nefunguje a není léta zaběhnutý.

V době, kdy šla na potrat moje maminka, jí bylo sedmnáct a donutili ji rodiče. Nic však neudělali pro to, aby se do této situace nedostala. Byla neinformovaná naprosto o všem. Když ve škole dostala první menses, také si myslela, že má vážnou chorobu a raději o ní rodičům ani neřekla. O možnostech antikoncepce, které byly tenkrát jistě menší, než dnes, nevěděla téměř nic.

Nás naše maminka vychovávala tak, že jsme už ve třetí třídě věděli vše o menses, početí, porodu, .... tyto otázky u nás přirozeně vyvstaly, protože maminka byla těhotná. Díky tomu jsme také viděli, kolik radostí a starostí přináší malé dítě.

Vzpomenu-li si na své předmaturitní období, věřte nebo ne, ale největším strašákem pro celý další život pro mě bylo dítě. V noci jsem se vzbudila hrůzou ze snu, v němž jsem v osmnácti před maturitou byla těhotná, neměla jsem otce k dítěti, nestihla jsem odmaturovat (o VŠ ani nemluvím), věděla jsem, že mě bez praxe a vzdělání nikam nevezmou, že na mě a dítě bude doplácet celá rodina, ... . Jek vidíte, asi jsem si dostatečně uvědomovala, co to znamená, mít dítě a rovněž jsem měla jasno v tom, že bych se s potratem asi nesrovnala (nešlo-li by o případ znásilnění apod.), ale hlavně jsem věděla, že udělám vše pro to, abych TUTO OTÁZKU NEMUSELA NIKDY ŘEŠIT, minimálně než budu soběstačná, ale i potom je to určitě strašně těžké. Možná i proto jsem se sexuálním životem začala až ve svých 22 letech, kdy jsem si poprvé byla jista sebou a částečně i svým partnerem. Ale pozor, samozřejmě jen s antikoncepcí.

Co je pro mě hormonální antikoncepce ? Je to prostředek, který zabraňuje početí. S názorem hnutí Prolife o abortivech nesouhlasím a je-li pravdivý, je mi to jedno a nenchám si vnucovat pocit, že jsem špatná - ne-li vrah. A když už jsme u toho - co je přirozeného na tom, když někdo měří bazální teplotu a používá přerušovanou soulož, to že se to líbí papeži ? Je to jen jiný druh antikoncepce. Je to prostředek, který má zabránit početí. Jsem schopna, ochotna a připravena ho odzkoušet v době mezi prvním a druhým dítětem, ale předtím s tímto hazardovat nebudu. HA mi mimo jiné pomohla od bolestivých měsíčků, kdy jsem musela být uvolňována na den až dva ze školy a následně i ze zaměstnání, kdy jsem během těch dvou dnů spolykala celé jedno plato ibuprofenu 400, proležela hodiny v horké vaně a v posteli při popíjení heřmánkového čaje. Teď nemusím podnikat nic z tohoto, jsem v práci a maximálně si vezmu za celou dobu jeden nurofen. Gynekolog řekl, že se to spraví až po porodu, až se mi ty cesty rozšíří. Jediné negativum je vliv HA na vrozené dispozice ke křečovým žílám, takže po prvním porodu už asi budu muset uvažovat o jiné antikoncepci, než hormonální, nechci-li mít na nohách provazy.

Ačkoli jsme si už dnes s manželem ujasnili, že kdybychom i přes používání HA otěhotněli, tak bychom se z miminka těšili, stejně ji zatím nevysadíme. Máme sice velice slušné platy, ale manžel ještě nemá po vojně (je mu sice 29, ale dlouho studoval, ...) a představa mě doma na mateřské s 2.500,-Kč příspěvku od státu a jeho někde na vojně, když jen nájem stojí 3.100,- měsíčně (+ inkaso, + jídlo, + vše nutné pro přežití - a to nemáme dluhy, půjčky, hypotéky,...), je pro nás oba dost hrozná a proto nebudeme hazardovat s měřením bazální teploty. Samozřejmě bych mohla začít okamžitě za stejné peníze pracovat, ale více než polovinu čistého platu bych dala za hlídání agenturou - babičky nebudou (ano, vím, jsou i možnosti to mít načerno) a dítě bych vzhledem k časové náročnosti viděla jen v pyžámku a o to nestojíme. I tak by to nebylo o žití, ale o přežívání a ta daň by se mi za to zdála příliš vysoká pro nás i pro dítě. Nechceme a nebudeme se spoléhat na špatnou sociální politiku státu, natož abychom na něj byli odkázáni i s dítětem. A když si představím, jak strašné peníze odvádíme ročně na sociálním (děláme 12-14 hodin denně, často i o sobotách a nedělích a ani nemáme kdy si vybrat dovolenou), zdravotním (a to vůbec nejsme nemocní a na chřipku si nenecháváme předepisovat léky - ztráta času u doktora, ale utratíme za ně rovnou nějako tu stovku v lékárně a tak to děláme se všemi neduhy) a daních, tak je mi z toho vždy (promiňte mi ten výraz) téměř k blití, když si uvědomím, co by za to pro nás stát udělal, kdybychom se dočasně dostali do situace, v níž bychom se na něj měli spolehnout (ano, dočasně, nejsme flákači kteří hledají, co kde ze státu vyrazit, aby nemuseli dělat). Jsou to jednoduché počty, které zvládne každý a jednou snad i naši zákonodárci (pravděpodobnost bude tím vyšší, čím více žen mezi nimi bude). A proto pracujeme, jak můžeme a za kolik můžeme, abychom se dokázali jednou postarat o sebe, naše děti a ještě si, bude-li to možné, už těď co nejvíce předspořili na důchod, když na nás nebude mít kdo dělat a opět nedoufali, že s tím stát něco udělá. Řekla bych, že jsem nastínila myšlení mnoha maldých párů, které (jak si někdo myslí) mají na triku nízkou porodnost v naší republice, protože si prý nejdříve chtějí dostatečně užít a musí jezdit na drahé dovolené k moři (no comment viz. výše) a pořizovat si auta (nemáme), ... . Kéž by to tak bylo. Ano, byty rostou jako houby po dešti, ale ani s našimi platy bychom nedostali půjčku, natož abychom si mohli koupit něco jiného, než 20-30 let starý panelákový byt (ca 50-60 m2, dívám-li se na pražské ceny, protože je to Praha, která nás živí) a to nemluvím o tom, jak má na něj pár ušetřit, když je např. v pronájmu a nemá jinou možnost bydlení (garsonky jsou v Praze od 6.000 na měsíc - peníze, které jakobyste hodili do záchodu, raději byste je dali jako splátku na půjču na byt - tu však nedostanete). Pro koho se tedy staví ty miliónové nové byty, to opravdu nevím. Pro ty, kteří mají přivést na svět nové daňové poplatníky a nové pracanty asi těžko.

Nejspíš jsem napsala spoustu věcí, které většina z Vás ví moc dobře. A mají o tom všem ponětí ti náctiletí, kteří řeší otázky typu potrat ano či ne ? Měli ponětí o tom, co stojí dětské oblečení (i v bazarech) a co stojí jeden měsíc tříčlenné domácnosti předtím, než otěhotněli ? Asi ne. Možná by někteří napsali, že selhala antikoncepce. O možnosti selhání antikoncepce a jejím ne 100% účinku (všech druhů) víme snad všichni. Alespoň já jsem sebe a toho druhého ani tomuto riziku vystavovat nechtěla a nemá to nic společného s tím, mají-li se partneři jeden pro druhého uchovat "čistí" až do svatby.

Přeji všem hezký den. Jana
 Dana , 29 let , dvojčata 18 měsíců 
  • 

Re: Interrupce - osvěta - jednoduché počty 

(30.8.2000 21:49:21)
Souhlasím.
 Vendula, 34 let, tři děti 
  • 

Re: Interrupce - osvěta - jednoduché počty 

(1.9.2000 12:27:44)
Jano,
váš příspěvek celkem vystihl problémy naší společnosti - bohužel někteří tyto problémy zřejmě vidět nechtějí a ty, kteří je vysloví, považují za materialisty, kteří si nechtějí dítě pořídit, pokud pro ně nebudou mít přepychovou vilu a v garáži luxusní vůz.
Asi proto, že mám děti již odrostlé, vidím, jaká je zodpovědnost je vychovávat. Dítě nezůstane celý život tím sladkým bezmocným uzlíčkem, ale postupem času bude klást větší a větší nároky. Nemyslím tím zrovna nějaké "výstřelky", ale ty úplně běžné, které k životu patří.
Věřím, že někdo, kdo je zrovna momentílně v tíživé situaci, může během let vyhrát milion ve sportce, či potkat vysněného prince, ale hádám, že běžně se to nestává a člověk na to spoléhat nemůže.
Jinak obě Jany mají pravdu v tom, co se týče osvěty a prevence. Veškeré zákazy a příkazy jsou na nic, pokud chybí osvěta.
Na jedné straně by měli být ti, kteří jí poskytují ale na druhé by měli být ti, kteří jsou ochotni jí naslouchat.
Když tak někdy nahlížím do časopisů, které čtou mé dcery, nestačím se divit. Pokud toto přijmou mladí jako normu svého chování - těžko budou ochotny (či ochotni) slyšet na to, že potrat, jako důsledek nezodpovědného sexuálního chování je něco špatného.
Je na nás, rodičích i vychovatelích, abychom jim byli schopni ukázat, že tudy cesta nevede. A bohužel si myslím, že přirovnáváním potratu k vraždě, vyhlašováním práv nenarozeného dítětě či rovnou zákazem interrupcí se tento problém nevyřeší.
Myslíte si, že kdyby se potraty zakázaly, že by k nim nedocházelo? Že by se všichni ti, kteří o potratu uvažují nechali přesvědčit, že potrat je zlo a tudíž by ho někde nelegálně nepodstoupili? Myslím si, že ne. O to víc bychom žili v pokrytectví - potraty jsou zakázány, tudíž neexistují. Ale ony by existovaly, samozřejmě, jen by se schovávaly pod jiným jménem anebo "v ilegalitě". Není proto lepší poctivě přiznat, že tento problém tu je a bude a nazývat věci pravými jmény - a samozřejmě formou osvěty, nikoli demagogie proti tomuto negativnímu jevu bojovat, než potraty striktně zakázat a tvářit se, že byly vymýceny z povrchu zemského, jako to udělali v Polsku?
Ještě k postabortivnímu syndromu a k adopcím. Mám dvě kamarádky, které z určitých důvodů podstoupily potrat. Ani jedna postabortivním syndromem netrpí. Obě vědí, že v té době jiná možnost volby nebyla. V jednom případě postižené dítě (s manželem - alkoholikem), v druhém opravdu neutěšená finanční situace. Dnes má ta druhá známá krásného synka, kterého může vychovávat bez stresu, jestli bude mít na jídlo anebo nájem. Ano, mohla tenkrát zvolit adopci, ale rozhodla se tak, jak se rozhodla.
Neberu to jako cynický přístup, ani jako potrat = samozřejmost, ale prostě jako to, co přinesl život.
Co se týká adopcí - asi je pro matku paradoxně jednodušší dítě vlastně "zničit" ve stadiu, kdy je s ním spjata minimální dobu a v době, kdy "ještě není vidět", než dát k adopci novorozeně - dítě, které je její součástí po celých dlouhých devět měsíců. Tady musí chtě nechtě nějaká citová vazba vzniknout - a potom se dítěte má vzdát? Nevím, co je horší, jestli vědomí, že jsem nedala šanci někomu, který byl vlastně na úplném počátku svého vývoje, než vědomí, že někde běhá součást mého já, které říká mámo někomu úplně jinému, než mně.
Nejsem vzdělaná v oboru embryologie, tudíž nemohu posoudit, ten rozdíl mezi zárodkem a novorozencem z hlediska potratu do dvanácti týdnů a adopce, a dejme tomu zabitím novorozeněte. Ten rozdíl spíš cítím, ale právě proto, že nemám patřičné vzdělání, na něm nemohu trvat.
Věřím, že v tomto nekonečném sporu nakonec zvítězí zdravý rozum a dostatečná osvěta.
 Petra, syn 5 měsíců 
  • 

Re: Interrupce - osvěta - jednoduché počty 

(4.9.2000 13:26:59)
Souhlasím se vším všudy, mluvíte mi z duše.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.