Vlasta, 30. týden těhotenství | •
|
(18.8.2000 12:03:35) Zajímá mě, jak velká zůstane jizva po porodu císařským řezem, a jakým způsobem potom vypadá poporodní péče. (Jak se člověk může pohybova, může-li se vykoupat, je-li vycévkovaný...), prostě konkrétní popis. Moje lékařka se mnou na toto téma odmítá komunikavat, prý uvidím. Já chci být ale alespoň trochu připravená. Děkuji
|
Míša (28) a Dan (3) | •
|
(18.8.2000 14:44:28) Ahoj Vlasto,
tady jsou moje zkušennosti: císařský řez byl v našem případě neplánovaný, miminko se dusilo a šlo o to, dostat ho co nejrychleji ven. Rychle mě uspali (asi nějakým dryjákem, protože jsem pak měla pocit, jako bych měla dýchací cesty celé popálené)a rozřízli mi břicho příčným řezem těsně nad chloupky. Jizva je dlouhá 13cm, teď už prakticky vybledlá (bledne od krajů k prostředku)a nezřetelná. Když jsem se probudila, měla jsem zavedenou cévku do močového měchýře a drenážní hadičku, která z rány po řezu odváděla krev. Strašně to bolelo, ale díky injekcím tlumícím bolest se to dalo vydržet. Zato jsem po nich byla trochu mimo. Prvně jsem vstávala asi po 14 hodinách (maminky s jiným typem narkózy po plánovaném CŘ vstávali asi po 24hod.)a šla se za pomoci sester osprchovat (s kapačkou ještě zavedenou do ruky). Tedy "šla" - sestra mě podpírala, protože se mi děsně motala hlava, dělala jsem drobounké krůčky jako stařenka a bolel mě opravdu "celý člověk". Cévku, drén i kapačku mi odstranili po asi 24 hod. První jídlo (kaši) jsem dostala třetí den v poledne. Poměrně silné bolesti jsem měla asi čtyři dny, pak už se to dalo vydržet bez injekcí, hlavně proto, že se spustilo mléko a nechtěla jsem Danečka krmit sedativy. Stehy mi vytáhli sedmý den. Celkově mi připadá, že porod "císařem" nic moc, rozhodně to není bezbolestná pohodička, a i když jsem ráda, že to medicína umí a mohla tak mého chlapečka zachránit, docela ráda bych si to příště zkusila normálně. Mimochodem - neprošla jste některá oběma typy porodu a nenapsala malé porovnání?
|
|
Jana, 4měs. Jakub | •
|
(25.8.2000 2:51:58) Po prvním příjezdu do porodnice mě poslali domů, že to nic není. Po pěti hodinách šílených stahů, při druhém příjezdu, mi doporučili SC pro kombinaci problémů nadměrně velký plod - poloha koncem pánevním (zadečkem napřed). S mužem jsme to předpokládali a dopředu jsme byli rozhodnuti pro epidurál (po poradách se všemi blízkými a kamarádkou bc. zdravotní sestrou). Spinální v žádném případě, při špatném provedení (prý) hrozí postupné ochrnutí. Při epidurálu je (prý) riziko tak minimální, asi jako při celkové anestezii riziko smrti. Při operaci jsem cítila všechno kromě bolesti. V jednu chvíli mi tam snad jezdili s bagrem, pořád jsem ale byla vděčná, že nemusím rodit vaginálně. Epidurál mi nechali v zádech ještě asi 24 hodin, aby se tlumila bolest. Když mi přinesli miminko na kojení, požádala jsem sestru, aby mi pomohla zvednout opěradlo a já mohla kojit vsedě (poloha vhodná po SC). Přetáčení na bok vleže mě strašně bolelo. Ani ne tak jizva, spíš to, že chci používat přefiknuté svaly. 36 hodin po operaci jsem za pomoci rehabilitačních sester vstala a vyčistila si zuby. Hned na to jsem byla převedena na odd. šestinedělí, osprchovala jsem se a dostala jsem miminko. Byla jsem strašně zesláblá, ale bylo to spíš nezvyklé než nepříjemné. Zezačátku to šlo všechno pomalu, hlavně sedání a vstávání, ale zotavení a navracení sil bylo velmi rychlé, pokroky byly denně. Do dvou měsíců jsem byla úplně fit a ještě před koncem šestinedělí jsem zatoužila po "manželských povinnostech".
|
Jana, 28 let, zatím bezdětná | •
|
(25.8.2000 8:31:22) Prosím, můžete mi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi epidurální a spinální analgezií? Já jsem si až doposud myslela, že je to totéž. Díky.
|
Jana, 4měs. Jakub | •
|
(26.8.2000 12:09:39) Na všechno jsem se důkladně připravovala vyzvídáním a čtením odborné literatury, protože jsem do poslední chvíle nevěděla, jak budu rodit (takže teď můžu dělat chytrou, haha). Epidurální anestezie znecitlivuje pouze spodní část těla (mně řekli na operačním sále "od bradavek dolů"), zůstává při vědomí matka i dítě. Při přirozeném tzv. bezbolestném porodu je znecitlivění částečné (tomu se říká ep. analgezie). Injekce analgetika se zavádí mezi 3. a 5. bederní obratel do páteřního kanálku v okolí pleny, která obaluje míchu. Neproniká plenou, proto prý je riziko ochrnutí vyloučeno. Jehla se pak vymění za tenkou dlouhou trubičku, která je od místa východu z kůže řádně přilepena až po vaše rameno, kde končí. Přívod analgetik se dá ústím na rameni regulovat a když přestávají působit, není složité tudy přidat další dávku, tak jako mně po operaci. Při spinální anestezii se injekce zavádí do stejného místa v zádech, ale přímo do mozkomíšního moku, a pouze jednorázově. Nelze zavést katetr pro přívod dalších dávek analgetik. O tomhle způsobu jsem se jen dočetla, během těhotenství ani porodu jsem se s ním nesetkala ani mi nebyl nabídnut. Ale já nejsem taková suchá učitelka, jak to teď po tom výkladu vypadá. Ahoj Jana Janatris@post.cz
|
|
|
|
Darja, 4 týdenní mimi | •
|
(29.10.2000 20:27:59) Milá Vlasto, rodila jsem neplánovaně císařským řezem po 16 hodinách nepostupujícího porodu. Před tím mě zacévkovali, a pak jsem dostala plnou narkózu, protože mi kvůli mým špatným zádům nedokázali zavést epidurál. Po operaci jsem se probrala na oddělení JIP po 5 hodinách. Měla jsem v ruce kapačku a stále vyvedenou cévku z močového měchýře. Tu mi nechali až do rána druhého dne. (Porodila jsem v jedenáct dopoledne) Jizva je dlouhá asi šestnáct centimetrů a krásně se schová pod kalhotky. Ještě odpoledne mi přivezli dítě k přiložení, ale na noc nám je nevozili. Na JIP jsem byla dvě noci. Pak mě přeložili na oddělení rooming-in. Jizva se rychle hojila, sedmů den mi vytáhli stehy a propustili mě domů. Jen mlezivo se mi začalo tvořit až třetí den po operaci a děloha se mi pomaleji stahovala. Taky očistky mi odcházejí trochu déle krvavé. Jediné co mě mrzelo bylo, že jsem nemohla mít své dítě v náručí hned po porodu. (Držel ho ale aspoň manžel).
|
|
|