| Michal, 32 let, syn 6 let, jedna manželka:-))) ) ) ) ) ) ) | •
 |
(6.8.2000 17:50:45)
Byl jsem zde "nařčen", že jsem marťan a posleéze jsem zachytil nějaké řeči o pozlátku, jako by se Monice ani nechtělo věřit, že jsem člověk z masa a kostí..:-))))) Takže vězte, že jsem celkem obyčejný chlap, ponožky a prádlo odhazuji v koulích kde mě napadne, jsem občas pěkně vzteklý a určitě by se našlo spousta dalších věcí, které by se mi daly vytknout. Ale do manželství jsem vstupoval s tím, že mám svou ženu rád, chci miminko a jsem hotov se přizpůsobit náročnému režimu nově založené rodiny. Mám své zájmy, koníčky a záliby, ale rodina má přednost. A že si se ženou tak rozumíme ? No, ušli jsme celkem slušnou cestu a naučili jsme se užívat života odle chuti, sex vnímáme jako hru a ne jako povinnost a celkem si nic neděláme z toho, že některé naše sexuální zvyklosti jsou obecně nazývány perverznostmi či jsou kvalifikovány jako úchylné. Máme se velmi rádi a to nám velmi pomáhá. Naše manželství prošlo několika fázemi ve kterých bylo třeba řešit různé problémy, takže proto mám tu odvahu radit, dost jsem toho už prožil. Tak, takhle je to snad nezávadné:-)))
|
| Monika | •
|
(8.8.2000 9:19:15)
Michale,
teď už to zní docela dobře, věřím ti.A nejen to. Závidím tvé ženě, to se přiznám bez obalu. Více chlapů má plnou "hubu" dobrých předsevzetí o tom, jak budou pomáhat, jak budou milovat atd. a nakonec je všechno jinak. Přistupovat ke vztahu s tím, že je to celoživotní (nebo alespoň dlouhá) práce je jedině správné, ale když to dělá jen jeden, brzy ho to přestane bavit. A taky unaví.
Ale mluvme raději zase o sexu. Neměl jsi strach, když jsi své ženě "povolil" nevěru s jinou ženou, že se jí to zalíbí a .... Já vím, asi si říkáš, že pokud to má v sobě, stejně bys nic nenadělal, ale přece jen je to risk.
Díky za tvé příspěvky, piš dál.
|
| Michal, 32 let, syn 6 let, jedna manželka:-))) ) ) ) ) ) ) ) | •
|
(8.8.2000 9:58:42)
Ale já taky nejsem nějaký "vejlupek" všech ctností, akorát je klika, že mě péče o rodinu prostě baví, dělám to rád a mám z toho radost. A svojí ženu miluji a taky mě baví se s ní milovat a jí baví se milovat se mnou. Shoda náhod jako hrom. Když k tomu připočteme to, že jsme se seznámili na inzerát... Ale teď již k tomu sexu. Strach jsem neměl já, ale moje žena. Ona snila o vztahu s jinou ženou, celkem dost po té zkušenosti toužila a je pravda, že dívka se kterou se nakonec pomilovala, byla právě tím objektem, který tyto touhy a sny vyvolal. Možná, že kdybychom tu dívku nepotkali, že by moje žena nikdy neprojevila své tužby. Na mě bylo, abych mou ženu přesvědčil že nejde z mého pohledu o nevěru, že jí věřím a že se není čeho bát. Trochu tu svojí kočku už znám, takže vím, že i kdyby mezi ní a tou dívkou vzplál trvalejší vztah, že ten vztah bude existovat vedle jejich vztahů heterosexuálních a že tím nebude trpět ani naše rodina ani vztah té dívky k jejímu příteli. Nakonec to díky objektivním okolnostem příliš dlouho nevydrželo, holky to obrečely , ale to už je jiná věc, to sem nepatří. Samozřejmě, že jsme to se ženou řádně probrali a dospěli jsme k následujícímu: Prioritní je pro mojí ženu heterosexuální vztah. Nikoliv z důvodů společenských, ale z důvodů ryze sexuálních. Lesbický vztah je ovšem také pěkný a pokud by tomu náhoda chtěla a žena si našla nějakou přítelkyni tak prostě bude mít přítelkyni. Ovšem a teď cituji manželku, bude to přítelkyně, kamáradka na pokec a odreagování se od chlapů a pro příjemné chvíle milování, ale do rodiny a do vztahů s partnery ten vztah zasahovat nesmí. Já to vidím jako ideální.
|
| Lucie | •
|
(16.8.2000 9:15:40)
Tedy, musim se priznat, ze jsem tu nejakou dobu nebyla, nebot jsem byla na dovolene, ale pokud jsem se koukala spravne, tak jste jediny "odvazlivec", ktery tu na, mnou nacate tema promluvil.
Premyslim o tom, zda jsem opravdu tak "nemoralni" pro tento server, nebo tu jen nikdo takovy neni.
Mela jsem radost z Vasich prispevku, tak nejak by to asi bylo idealni, ano.
Ale co kdyz to muz bere jako neveru? Jakym zpusobem se to dela potom?
Nechci Vam nijak lichotit (i kdyz ano, chci), ale dle Vaseho pristupu ziskavam pocit, ze jste pro takovou vec idealni. Mam ted pochopitelne na mysli to, ze to berete jako soucast Vasi zeny a ze jste na ni dokonce hrdy.
Kez by takovych bylo vic...
zdravim
Lucie
|
| Sara (vdana, bez miminek) | •
|
(17.8.2000 10:38:32)
Ahoj Lucie,
ctu vsechny pripevky na Rodine uz dlouho. Kdyz jsem si precetla tvuj prvni, uz uz jsem chtela psat, ze mam ty same pocity a sny jako ty, ale nenasla jsem tehdy odvahu. Tak aspon dodatecne potvrzuji, ze tu nekdo podobny je a ze v tom nejsi sama. (Mimochodem, zatim jsem to nezkusila, ale uz jsme to doma probirali a manzel se tvari jako ze by mu to nevadilo)
|
| Lucie | •
|
(17.8.2000 16:12:24)
Mila Saro, jsem rada, ze se konecne nekdo ozval.
I kdyz jsem predpokladala, ze to bude spise nejaka maminka. Ale ne, ze by me netesilo, ze pises Ty.:-)
Chtela jsem znat zkusenosti zen, ktere uz rodinu maji a zajimalo me, jak to resi. Jestli s tim skoncily, nebo pokracuji.
Pokud je to Tvym snem, tak se Ti urcite splni. A bud jen rada, ze to Tvemu muzi nevadi, to je moc fajn.
Preju Ti moc, moc stesti a ty nejkrasnejsi zazitky (ver mi, ze za to stoji). To potvrdi urcite i Milan za svou zenu :-)).
Lucie
|
| Petr-NYC | •
|
(27.8.2000 21:15:12)
Tento namet je dost zajimavy. Moje svagrova se dostala do podobne situace se svoji kamaradkou, kdyz jim bylo asi 18 let. Podle jejich slov se tehdy spolu "vyspaly" a pak prozily spolu dalsich asi 14 dnu velmi prijemneho pobytu nekde na chate. Timto aktem si asi tehdy "zajistily" svoji sexualitu. Moje manzelka mela podobne "trhy" pred 25 lety. Jednou za cas se zeny z prace (bylo jich asi 6) sebraly a musely si udelat ve meste "damskou" jizdu. Prisly vzdy k autu dost napite a pri louceni si vzdy daly pusu. Protoze tedy jsem tam byl i ja, tak jsem taky dostal od kazde polibek (nebo i vice) a nekdy jsem je i polechtal na jejich popredi. Ony z toho mely vzdy legraci a jejich i nasim vztahum to nevadilo, protoze za tri mesice se slo znovu.- Timto zpusobem jsme oba polibili zeny prakticky z cele zap. Evropy.
-
Kdyz se s prominutim prenesu do sveta zvirat, podobny jev (tedy shromazdovani samic) lze pozorovat v risi lvu. Tam si lvice vytvareji skupiny, ktere dohromady lovi, staraji se spolecne o kotata (v podstate primitivni materska skolka) apod.
Protoze my lide jsme vyse nez lvi nebo lvice, tak nase pudy jsou dost casto prekrizene a snazime se byt monogamni vztah za kazdou cenu, i kdyz to asi odporuje nasim genetickym zakladum.
(jen tak na okraj - jestlipak vite, ze dve kamaradky maji dost casto spolecny menstruacni cyklus, i kdyz o tom nikdy nemluvi a ani nevi, jak se jim to stalo?).
---
Ted bych tedy chtel vyzkouset "zenskou" toleranci. (Ja tuto situaci trochu pozmenim, abych tuto pani "chranil".) Pri nedavne dovolene jsem potkal svoji davnou kamaradku. Pri louceni mne asi chtela obejmout nebo mi dat jeden polibek za to, ze jsem si na ni vzpomnel. Misto jednoho polibku z toho byla scena, za kterou by se nemusel stydet zadny filmovy reziser. Co jsme si pritom rekli, to bylo fantasticke. Ja i ona jsme si dali polibky vsude mozne - na rty, celo, usi, krk, ruce, nos - no vsude. Pritom ja jsem se ji vubec nedotkl jejiho popredi ani klina, protoze jsme byli obleceni. Ja jsem ji pak zavolal nejen z jine UTO, ale i ze Sev. Ameriky. Radeji jsem ten ucet za telefon schoval. Mam jeji adresu, telefonni
cislo, ona ma moji adresu, E-MAIL,
telefonni cislo - zkratka vse. Ona chce, abych ji jednou za cas napsal a nevim jestli one odepise, protoze dost zen na psani neni.
Zatim jsem dostal dve typy odpovedi - jednu stylu "ja bych tu Tvoji pusu rozbila" a druhou stylu "Mam sveho byvaleho manzela jeste rada a kdyby ke mne prisel, tak bych ho asi take jeste vasnive libala a plne to chapu, ze se Ti to stalo".
Tedy otazky pro zeny jsou:
(1) Jak byste reagovala, kdyby Vam to manzel rekl?
(2) Jak byste reagovala na mezi-kontinentalni ucet za telefon?
(3) Jak byste reagovala na to, ze by Vasemu manzelovi jeden den z niceho nic prisel dopis od jine zeny, kterou Vy jste nikdy nepotkala a o ktere manzel nikdy nemluvil?
--
Zdravim
|
| Eva | •
|
(27.8.2000 22:08:06)
Milý Petře,
například já bych pravděpodobně reagovala takto: lehký na tváři smích, hluboký v srdci žal. (tělo: akutní průjem, psychika: nahlodaná důvěra a strach z každé ženské, které se kdy v budoucnu dotkneš.)
Musím říct, že mívám sny o jiných mužích a pocit z nich někdy trvá i několik dní a mám i několik kamarádů, se kterými by setkání mohlo dopadnout stejně jako u vás. Dokonce mne i napadlo, jestli by mi realizace od těch snů neodpomohla. Ale už jsem si kdysi prošla obdobím, kdy jsem byla nevěrná svému partnerovi, někdy dokonce i se dvěma muži, prostě jsem si nic neodpírala (monogamie přece odporuje přirozenosti...). Bylo to ale hlavně proto, že jsem k tomu klukovi nepociťovala nejmenší úctu ani potřebu ho nezraňovat.
Svého nynějšího muže si ale vážím a záleží mi na tom, jestli mi věří.
Důvěra pro mně ale neznamená, že mu hned vyslepičím všechny svoje sny (alespoň ne tak, aby se ho to dotklo).
Dneska,když se ocitnu ve stejné situaci jako Ty, pro mně už naštěstí není těžké se s tím vyrovnávat. Je to totéž, jako když se rozhoduju, jestli si koupím nějakou drahou zbytečnost, nebo ne. Většinou projdu stadiem touhy a hledání argumentů a prostředků PRO (vždycky je najdu!), a pak se mi vybaví, jak rychle zatím vždycky pominul slastný pocit z nové věci, jak se mi doma hromadí pitomosti, místo kterých jsem mohla mít něco super skvělého (v tomhle případě například radost z toho, že pro svého muže dokážu překonat i sama sebe). A nakonec, ta touha a lechtání je na tom to nejlepší.
Kdybych byla Tvoje žena já, přála bych si, abych se o telefonním účtu, dopisech ani o případných dalších schůzkách nikdy nedozvěděla (hlavně proto, abych neztratila svoji vlastní sebeúctu). Vyžaduje to ale Tvoje nadlidské kombinační a organizační vlohy a schopnost včas přestat. Pokud bys trval na tom, že se mi musíš svěřit, chtěla bych se vašich dobrodružství také účastnit a něco z toho mít, jinak bych se Ti to snažila oplatit a rozpad manželství, kde si dva dělají naschvály, je asi nevyhnutelný.
Promiň, tolik jsem toho ani napsat nechtěla.
Hodně rozvahy a odvahy!
|
|
| Dana | •
|
(27.8.2000 22:31:45)
V tomhle částečně souhlasím s Evou. U nás je situace asi trochu jednodušší, protože máme dost otevřený vztah a alespoň z mé strany 100 % -ně věrný (svému příteli věřím, ale ruku do ohně nedám za nikoho). Vím tedy o jeho bývalých přítelkyních, on o mých vztazích před ním a o spoustě věcí současných hovoříme tzv. "narovinu" - tohle by mi určitě vyrazilo dech, ale snažila bych se tvářit jako, že je všechno v pohodě (bohužel jsme pro sebe vzájemně dost čitelní, takže by mi to neprošlo). Ne vysoký telefonní účet bych se určitě alespoň zeptala, a k dopisu? - Tvářila bych se, že o něm nevím, přičemž je mi naprosto jasné, že by mi o něm minimálně řekl. Možná je to tím, že jsme spolu krátce (známe se 8 let, žijeme spolu 4 roky, ale co je to proti věčnosti?), navíc - oba razíme heslo "Nečin jiným, to co sám nemáš rád!!!" Jak byste se tvářil vy na opačnou situaci?
|
| Petr-NYC | •
|
(30.8.2000 2:46:29)
Vazene zeny, dekuji Vam mockrat za to, ze jste mi dovolily se pripojit k Vasi diskusi. Asi se odmlcim, protoze nektera Vase temata jsem bud uz prozil anebo se doba posunula. Chtel bych dat par veci do spravne souvislosti.
1. Ja jsem nikdy nebyl milencem te zeny - ani za ruku jsem ji nevzal
ani jsem ji nepolibil.
2. Znam ji uz od r. 1953.
3. Byl jsem z tech, kteri ji nikdy neublizili a choval jsem se k ni vzdy absolutne slusne.
4. Tricet let jsem ji nevidel - proto ona byla asi prekvapena tim, ze jsem si na ni vzpomnel a nejenom to, ze jsem si pamatoval na ni tolik malickosti, aby v jeden okamzik rekla - "kdo jste, ze tyto detaily vite ?". a tim jsem ji v podstate dokazal, ze k ni patrim.
5. Mel jsem nekolik dni
v pameti v telefonu jeji uplne cislo - tj. mezi-kontinentalni volbu, statni volbu, UTO a jeji cislo. Po Vasich pripominkach jsem to vymazal. (Stacilo jen zmacknout jedno tlacitko a telefon by vytocil vsech 14 cislic).
6. Tady se musi tisknout detailni ucet za mesic - ne jako v CR, kde je tisknuta jen konecna suma. Tento hovor do CR stal jen 3% tydennich nakladu na jidlo.
7. Uvidim ji jeste nekdy ? - snad, ale to bude az za 5 nebo 10 let, pokud v Torontu nebudou OH v r. 2008. (??), anebo asi uz nikdy.
8. V mem meste pry jeden cas existoval LIST tech, kteri (nebo ktere) mi chteli(chtely) do zahranici psat - prave proto, ze jsem jim nikdy neublizil a chteli(y) udrzet kontakt. Na tom liste bylo asi 10 jmen. Pak byl nakonec ten list spalen, popel jeste rozdrcen a zakopan. (divne, ze ??).
To jsem se dozvedel od jedne pani
, kdyz byla na navsteve v Torontu;
te se podarilo ten list ukrast z rukou me maminky.
9. Jedna zena se nedavno prihlasila k moji svagrove, predstavila se ji svym divcim jmenem (!!), a pozadala ji za prominuti toho, ze mne ona sama nikdy nepozvala na rande nebo ze na mne nemela cas. (To jsem se dozvedel letos a stalo se to uz pred 35 lety).
---
Tim nechi rici, ze bych byl "devkar", ale bylo neco divneho na tom, ze se mnou nikdo nechtel kamaradit ani jit na "rande" - viz "problemy s maminkou".
----
Tedy jeste jednou Vam dekuji, za Vaze nazory a postoje. Mejte se hezky a zase se nekdy ozvu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)