| Zdena,3 děti,2 vnuci | •
 |
(11.7.2000 11:19:28)
Velmi se mě dotýkají zvěsti o tom, že by měla být redukována osmiletá gymnázia. Proč v našem školství s příchodem každého nového ministra vznikají stále nové a nové koncepce? Proč se rozhodování o tom, zda dítě pošlu na gymnázium či ho nechám dál na základní škole nenechá na rodičích? Budu konkrétní. Syn přešel na soukromé gymnázium po páté třídě absolvované ve Svobodné základní škole v Praze 2 - Londýnské. Tam dostal skvělý základ,učení ne biflování, ale přemýšlení, hra, chápání souvislostí a umění ouvislostech a umět vyhledávat informace. Utvořil se tam díky panu učiteli dobrý kolektiv dětí, který prakticky celý přešel na Ekogymnázium v Praze Malešicích. Přijímací zkoušky absolutně bez stresů, doma jsme říkali buď uděláš nebo ne, nic se neděje, zůstaneš na škole dál. Samozřejmě, že s přechodem na školu, kde se známkovalo nebylo vysvědčení nic moc, ale nehroutili jsme se. Trojkař, dokonce sem tak se na vysvědčení ukázala i čtyřka, ale to už neplatí. Kluk dozrává , učení ho baví čím dál víc, do kvinty přešel v pohodě,žádné stresy, byť děti dělaly jakousi malou maturitu z hlavních předmětů. Vyzkoušely si tak, co je asi čeká za další čtyři roky. Učitelé si tuto třídu chválí, dobře ji znají, pociťují velký rozdíl, když jdou do kvinty "staré" a té, která vznikla teprve z nově příchozích dětí přihlášených do čtyřletého studia. Podle mne je ideální rozvrhnout učivo do osmi let,už od sekundy např. děti zpracovávají maturitní otázky z němčiny,podobně z češtiny.Teď je synovi sedmnáct, jde do sexty,měl tři trojky,,ale do je podstatné, škola ho baví!Začíná uvažovat o tom, že by studoval pedagogiku - vidíte, kam vede příklad dobrých učitelů - mužů, na které měl a stále má štěstí. Řeknete si nojo, soukromá škola, ne každý na to má. My na to také nemáme, plat zcela průměrný, školné zvládáme s půjčkami.Ale nelitujeme.Proč tedy zase chce někdo rozhodovat za nás? Rodiče nedejte se, jsou sice prázdniny a máte asi úplně jiné myšlenky, ale jde o zásadní věc. cožpak těch všelijakých školních reforem nebylo za poslední leta už dost?
|
| Šárka, syn 13 let, dcera 11 let | •
|
(12.7.2000 8:59:51)
Ahoj Zdeno, tvůj příspěvek, nebo respektive další idiotský nápad této vlády, se mě také dotýká a pořádně mi hnul žlučí. Ztotožňuji se s komentáři v Mladé frontě Dnes, že se jedná v první řadě o pokus sesypat nás zase všechny do jedné škatulky, nikdo nesmí vybočovat! Že je třeba některá základní škola pro rodiče nevyhovující? No a co, žádné elitářství! Huš všichni do průměru!! Nejsem zaměřená proti kantorům základních škol, moje maminka se snaží matematicky vzdělat už asi 3. generaci dětí, já sama měla se základkou vždycky dobré zkušenosti. Přesto jsem neváhala a syna před dvěma lety na osmileté gymnázium poslala. Je tam velmi spokojený, i když už nemá samé jedničky (jedna trojka). Situace ve třídě je velmi vyrovnaná a připadá mi, že dělají mnohem víc věcí a mnohem víc je tam nutí myslet a uvažovat samostatně. Když mi potom syn vypráví zkazky ze své bývalé třídy, v duchu si blahořečím, že jsem ho odtamtud včas vysápla. A to pozor - zbylo tam hodně chytrých dětí, on byl tehdy jediný, kdo odešel. Ale ti horší (nejen učením, ale především chováním) jich většinu strhli. Takže tady názor našeho chytrého pana ministra trochu pokulhává. Moje dcera se letos na gymnázium nedostala, což nás tolik netrápilo, říkali jsme si, že za dva roky bude zralejší a dvojjazyčné studium by se pro ni i více hodilo (má talent na jazyky). Ovšem za dané situace.... Syn už snad nějak ty dva roky doklepe, doufám jednak, že socialistický nápad neprojde sněmovnou, v krajním případě pak snad nepošlou děti zpátky na základku. Ale trošku mě naprudí, jestli přijde o další příležitost nejen moje dcera, ale spousta jiných nadaných dětí, jejichž rodiče zkrátka nechtějí mít doma průměr a na vzdělání jejich potomků jim záleží. A ještě malá poznámka na konec: je pravda, že v zemích unie není typ školy jako jsou naše osmi a šestiletá gymnázia. Ale - úroveň škol v těchto zemích, včetně vybavení a platů učitelů, se bohužel s většinou našich základek nemůže srovnávat. Mám z toho malinko mrazení - za socialismu totiž nebyli vzdělaní lidé příliš v oblibě......
|
| Radka | •
|
(13.7.2000 14:49:06)
Malá poznámka: nevím jak dnes, ale ještě před 6 lety měli v SRN (byla jsem tam na výměnném zájezdu gymnázia) gymnázia 9-letá. Tedy místo do 5. třídy nastoupil žáček na gymnázium. Tedy podobně jako v ČR.
|
|
| HE | •
|
(13.7.2000 22:25:54)
V SRN-Bavorsko jsou gymnasia od 5, 6 anebo devate tridy
|
| Šárka, syn 13 let, dcera 11 let | •
|
(14.7.2000 7:44:42)
Jsem ráda za uvedené informace, protože kompetentní osoby, které obhajují svůj choromyslný nápad zrušit víceletá gymnázia, nám podsouvají, že v zemích EU byly školy tohoto typu dávno zrušeny. Znamená to tedy, že nám vědomě lžou a mystifikují. Můj názor na tuto vládu a její poskoky to již nemůže změnit (zkrátka už nedokáže být horší), ale nesmírně se mě dotýká, že nějaké žabomyší války soudruhů u vesla musí odnést mladá generace, která sotva dostala šanci na lepší vzdělání, už by o ni zase měla přijít. Spíše by mě zajímalo, kdy začne někdo řešit problém vysokých škol....
|
|
|
|
| Simona Sládková, dcery 2 a 12 let | •
|
(13.7.2000 11:59:34)
Jenom nám neberte osmiletá gymnázia!!!!!
Moje dcera - tedy ta starší, pochopitelně - má za sebou primu a přesto, že se musela učit (což na ZŠ vůbec nepotřebovala), školu miluje a je spokojená. Je vyloženě studijní typ a ve třídě na ZŠ, kde na konci 5. třídy byli tací, že slabikovali a nedokázali říci 3 slova německy s jejich překladem (takto prosím skutečně učitelka řešila v zoufalství na konci roku situaci propadajících dětí - ať jí řeknou libovolná tři německá slovíčka a k nim český ekvivalent a byli takoví, co to nezvládli!!!)vyloženě zakrňovala.
V pololetí 5. třídy bylo 7 dětí vyšetřováno policíí a posobné problémy jsme tu zažili. A tak šla dcera na "Gympl", i když denně vstává v 5:30, jelikož dojíždí. Má za sebou 1. rok a my jen doufáme - i ona, pochopitelně - že se nebude muset kvůli novým zákonům vrátit zpět. Nepřipomíná Vám to " jednotné školství " něco?.........
Ahoj
Simona
|
|
| Arnošt Kobylka | •
|
(13.7.2000 17:58:20)
Nechci příliš teoretizovat, ale jsem zastáncem myšlenky, že zodpovědnost za vzdělání svých dětí a tudíž právo rozhodovat o něm mají rodiče. (V Čechách se to bohužel vyvynulo jinak, než třeba v anglosaských zemích - z moci státní byla u nás zavedena povinná školní docházka.) Myslím, že přijmeme-li tuto myšlenku, měl by být stát POVINEN akreditovat KAŽDÝ vzdělávací program základního vzdělání, který splní určité akreditační podmínky, tj. určitý objem dovedností znalostí a výchovy(?), které děti určitého věku získají. Jsem poměrně značným zastáncem domácí školy, rozhodně alespoň práva rodičů na ni. Útok na osmiletá gymnázia je dalším útokem na svobodu vzdělávání v Čechách.
|
|
| Dalibor, jedna žena a dvě děti (3 a skoro 1 rok) | •
|
(15.7.2000 7:10:18)
Celý problém vyrůstá z jediné věci - naši polotici nevědí nebo nechtějí vědět, že školy, stejně jako lékaře a podobně pltíme my, daňoví poplatníci a rozhodování o tom, na jakou školu půjde mé dítě je jen a pouze na mně.
Vzpomeňte si, jak se nedávno bouřlivě diskutovalo, zdali by souktomé školy měly dostávat na žáka stejnou dotaci, jako státní. Jak o tom vůbec může někdo pochybovat? Copak rodiče dětí, studujících na soukromých školách, neplatí daně?! Nebo jsou to zločinci, kteří musí být potrestáni pokutou za to, že se odvážili dát své dítě jinam, než jim doporučuje státní úředníček a dokonce za to něco připlácet?
|
| Zdena,3 děti,2 vnuci | •
|
(17.7.2000 13:47:07)
Davide, díky vyhmátl jsi podstatu problému - socialistické uvažování. Opět se nám snaží mocipánové nalinkovat život v duchu hesla všechno všem. Patřím ke starší generaci, která si tuto vymoženost užila až až a nechci totéž ani pro děti ani pro své vnuky. To rovnostářství je moc nebezpečné, proč všem stejně? . Mimochodem, spolu s osmiletými gymnázii se mají rušit např.i tzv.zvláštní školy. Přitom dobře vím, že řada romských rodičů své děti tam rovnou zapisovala, protože věděla, že tam jejich dítě zvládne lépe učivo ne z důvodů, že by děti byly hloupější, ale na zvláštních školách pracují většinou vysoce kvalifikovaní schopní pedagogové, kteří mohli dát jejich dětem více, než na řadové základní škole. Moc se mi líbila zkušenost přítelkyně z Kanady. Diferencovaný přísup k žákovi na jeho základní škole, děti jsou se skupinou svých vrstevníků, ale na určité předměty, ve kterých vynikají nebo naopak zase zaostávají se učí v jakýchsi podskupinách podle své vlastní úrovně. Dokud na něco podobného nebude mít české školství, ať nechá vše jak je a spíš ať se stará jak praví jedna z diskutujících o vysoké školy, dále o výuku nových samostatně uvažujících učitelů a dostatečné ohodnocení jejich práce. Energii s řešením otázky osmiletá gymnázia ano či ne, ať šetří na řešení výše uvedených problémů. Škoda, že čeští rodiče tak málo mluví do nejdůležitější sféry - vzdělávání svých dětí. Víte, že málokdo z rodičů vůbec ví, podle jakého vzdělávacího programu se učí jejich dětí, když jsem se tak poptávala mezi rodiči většinou na mě s údivem otevřeli pusu, nevěděli, že nějaké rozdíly vlastně existují. Zdena.
|
|
| Jan, 3 dospělé děti, 2 vnuci | •
|
(18.8.2000 11:24:56)
Ale vždyť to vůbec není pravda ani nyní, že zda půjde Vaše dítě na víceleté gymnázium záleží jen na Vás. Na Vás ano - ale jen do té míry, bude-li Vaše dítě přijato! A většina dětí,zdůrazňuji většina, která se hlásila na víceletá gymnázia přijata není!! Task jak si mohlki jejich rodiče vybrat?
Zkoušky přitom úspěšně zvládli, měli však pouze o nějaký bédík méně než ti ostatní. Vůbec to však neznamená, že jsou nutně hloupější než to přijatí! Příčin může být celá řada!
Problém, od kdy provést selekci dle nadání je problémem odborným - pedagogickým a psychologickým. Ve světě se od předčasné selekce začíná upouštět a v 11 letech se jedná skutečně o selekci předčasnou. Právě v té době jsou rozdíly dané věkem a sociálním prostředím dětí největší a začínají se teprve vyrovnávat.
|
|
| Jan, 3 dospělé děti, 2 vnuci | •
|
(18.8.2000 11:33:38)
Problém, zda osmiletá gymnázia ano či ne, to je problém odborný - pedagogický a psychologický. Je to problém toho, odkdy provést selekci dětí podle nadání a schopností.
Neohánějme se demagogicky socialismem (či kapitalismem), to spolu nijak nesouvisí. Netahejme politiku a politikaření tam, kam nepatří !
|
|
| Eva,syn 12, dcera 8 | •
|
(24.10.2000 14:19:25)
Souhlasím s vámi ohledně soukromých škol. Zvláště ještě v té situaci, jedná-li se o školu základní, tedy povinnou, na kterou mé děti, které jsou žáky soukromé školy nedostanou stejnou dotaci od státu jako žáci státních škol. A já platím školné, které mi nezajišťuje základní vzdělání dítěte, ale nadstandardní služby školy. Já neplatím za základní vzdělání, ale za to, co dostanu navíc oproti státní základní škole. Např. rozšířenou výuku jazyků apod. Mimochodem právě v našem městě byla státní škola mající rozšířenou výuku jazyků zrušena, nemám tedy ani jinou alternativu, než školu soukromou nebo dojíždění. Proč jsou tedy mé děti, děti řádných daňových poplatníků diskriminovány?
|
|
|
| Anna, 4děti | •
|
(26.7.2000 0:16:08)
Dobrý večer,
moje dcera také chodí do ZŠ v Londýnské. Poslední dobou mě trápí, že z příjemného kolektivu, kterého je starší dcera členem se velká část dětí chystá na osmiletá gymnázia. Dcera samozřejmě chce také, ačkoli v Londýnské jsme zcela spokojeni.
Soukromá gymnázia považuji za velký nesmysl, myšlenka separace chytřejších dětí se mi vůbec nelíbí a hlavně mám dojem, že se jejich vznikem umlčela ta část rodičů, která se o vzdělávání svých dětí jako jediná aktivně zajímá /a případně by mohla požadovat ozměny/. O to víc se kašle na děti, které na ZŠ "zbyly" a trpí jednak špatnou situací ve školství a navíc i poklesem úrovně výuky a "atmosféry" v kolektivu v důsledku odchodu chytřejších spolužáků. To je silný tlak i na rodiče, kteří sice nemají o extra učení pro své děti zájem, zároveň ale cítí nejistotu z toho, že děti "zvlčí" natolik, že se pak nedostanou na gymnázium čtyřleté.
Je spousta rodičů, kteří mají pro své děti přesně navrženu tu nejlepší budoucnost a je pravda, že děti z osmiletých gymnázií mají nejvyšší pravděpodobnost výborně placeného zaměstnání. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že kvalitu jejich života budou ti "slabší" stále určovat. Na tom, jakého vzdělání /i sociálního/ se dostane dětem, které na ZŠ zůstávají, závisí v nedaleké budoucnosti výdaje a jiné problémy spojené s nezaměstnaností, kriminalitou atd.
Možná jsem moc velký optimista, ale mám opravdu dojem, že bysme jako rodiče měli víc tvrdě prosazovat zlepšení kvality normálních škol, než dítě odsoudit k dojíždění a hodinám nad učením v období, kdy by mohlo mít ještě nárok na to být dítětem a jezdit na kole, číst si, kreslit, malovat...
Ahoj Anna
|
| Míša, dvě děti | •
|
(2.8.2000 12:59:14)
Zdravím Vás a dovoluji si nesouhlasit. Je sice hezké, že jste spokojeni v ZŠ Londýnské, ale jistě se nedomníváte, že všechny ZŠ dosahují úrovně té vaší. V situaci, kdy je ve třídě 30 žáků (a takové školy jsou běžné), by učitel musel být génius, aby výuka vyhovovala těm nejslabším i nejlepším žákům. A přiznejme si to, zvláště v Praze na základních školách příliš takto vybavených učitelů není. To je jeden důvod, proč jsme se rozhodli pro víceleté gymnázium. Druhý je výuka jazyků a její návaznost na dalších stupních škol. Přestože obě děti chodí či chodily do tzv. jazykové třídy, s výukou angličtiny jsme byli nespokojeni. A všímáte si, na většině velkých sídlištních škol tyto třídy vznikly a nadanější děti jsou od svých vrstevníků odděleny dokonce již po druhé třídě.
Plně s Vámi souhlasím v tom, že je třeba zvýšit úroveň základních škol. A to bez ohledu na existenci či neexistenci víceletých gymnázií. Pokud se o tuto problematiku zajímáte, jistě víte, že ve srovnání kategorie 13ti až 14tiletých, stále držíme se světem krok, kde nastává strašlivý propad, je učňovské školství, jehož koncepce je naprosto neudržitelná. A o nutnosti zvýšit úroveň našich univerzit snad nikdo nepochybuje. Z tohoto pohledu mně přijde názor pana ministra naprosto nepochopitelný, problém víceletých gymnázií je pouze zástupný a argumentace bílými límečky tolik připomínající třídní nenávist let minulých jen vábnička pro ty, kteří vzpomínají s nostalgií na staré dobré časy.
A obavy, že děti přijdou o dětství. To už je věc každého z rodičů, aby zvážil, zda jeho dítě na přeci jen náročnější výuku na gymnázium stačí. Moje starší dítě chodí na prestižní pražské gymnázium (mladší se chystá příští rok a pokud se nedostane, nebudeme z toho dělat tragédii) a je tam šťastno.
S pozdravem Míša
|
| Šárka, syn 9 let | •
|
(3.8.2000 13:46:44)
Milá Míšo,
dlouho jsem váhala se zapojením se do diskuze na toto téma, ale dnes už jsem nevydržela a musím vyjádřit svůj souhlas s Tvým názorem, že ze strany ministerstva jde při výčtech důvodů svědčících pro zrušení víceletých gymnázií o "matení nepřítele", neboť víceletá gymnazia nemohou mít za následek snižování kvality žádků na ZŠ ve velkém. Udělala jsem si malý početní úkol:
jsme z Českých Budějovic, tak jsem si spočítala kolik je v Č.B. základních škol a kolik je škol v tak blízkém okolí, že dojíždění není delší než cca 30 minut (většinou jde o satelitní obce, kam do mnohých jezdí městská doprava).
Vyšlo mi, že v ZŠ v Budějovicích a okolí může v určitém ročníku na prvním stupni být tak 2000 - 2500 žáků.
Kdyby všechna gymnazia v Budějovicích byla osmiletá a každý rok otevírala dvě třídy po 25 žácích (což samozřejmě zdaleka neplatí), na gymnazia odchází méně dětí), odčerpala by ne více než cca 10 % žáků základních škol.
Když vezmeme situace v menších městech s jedním gymnaziem, které často vůbec není osmileté a spoustou škol ve vzdálenějším okolí, je situace ještě horší (z hlediska možností žáků zvolit jinou cestu vzdělávání než ZŠ) či lepší (z hlediska ministerského ideálu "rovnosti").
A argumentovat tím, že by se dětem nemělo přechodem na gymnázum kazit dětství, je podle mne od odpůrců víceletých gymnázií úplně neseriózní. Vždyť rodiče, kteří z ambiciózních důvodů nutí dítě k přechodu na gymnazium, by v případě neexistence víceletých gymnázií dokázali "zkazit" dětství svých ratolestí ze stejných důvodů (aby se mohli pochlubit) např. zahlcením účastí na kroužcích v módních disciplinách.
S pozdravem
Šárka
|
| monika | •
|
(16.8.2000 15:10:24)
Rada bych reagovala na vas prispevek a vlastne i na mnoho dalsich.
Jde mi o jedinou vec. Ja sama jsem tim vsim prosla a muzu tedy rict svuj vlastni pohled na vec ze strany "ditete-studenta viceleteho gymnasia".
Byla jsem prijata hned do toho prvniho rocniku, ktery vznikl. Vite, v te dobe, kdy jsem prechazela na tuto skolu jsem dost dobre nechapala, co se vlastne deje. Vsichni okolo byli pouze nadseni z toho, ze vsichni ti, kteri se najednou stali spoluzaky, vcetne me, jsou ta "elita, ktera to tu da nekdy dohromady". Nadseni nebralo koncu a ucitele se casto snazili nam "pomoci" k uspechu vtloukanim do hlavy jak jsme skveli a chytri a dokonali. Jenze to podle me nebylo spravne. Mnoho mych spoluzaku razem prestalo brat sve predchozi kamarady a vrstevniky jako stejne lidi. Naparovali se a povysovali. A v tom jim pomahali mnohdy i kantori. (!) Doufam, ze dnes je situace trochu jina. Zpocatku to jiste bylo zajimave byt studentem viceleteho gymnasia, ale casem jsem zjistovala, ze moji vrstevnici maji uplne jine zaliby a zajmy. Behaji venku, hraji si, zatimco ja musim sedet ve skole nebo doma a ucit se, protoze nase osnovy pojimaly mnohem vic uciva nez osnovy na ZS. Zjistovali to i mi spoluzaci. Travili vecery a noci nad knihami misto aby se bavili. Nehlede na to, ze kdyz nekdo provedl nejakou hloupost veku primerenou, hend byl peskovan a upozornovan, ze takto se dospely nechova. Jaky dospely? Ve 12 letech? Dovolim si tedy tvrdit, ze tento druh gymnasii detem opravdu muze vzit detstvi. A to je velika skoda. Ale pravdu mate v tom, ze pokud rodic sleduje sve ambice, tak dokaze vzit diteti detstvi i jinym zpusobem.
Chtela jsem jen rict, ze si myslim, ze dite neni na rozhodovani o sve budoucnosti v pate tride ZS jeste pripraveno a dostatecne zrale. (Mozna existuji i vyjimky, ale pak asi neni neco v poradku) Kazdy rok se setkavam s rodici, kteri chteji sveho potomka poslat do primy a maji o tom dost casto zkreslene predstavy. Skoro bych rekla, ze si mysli, ze jim za 8 let vyleze ze stredni skoly ing. A dost casto take neberou ohled prave na to, jaky prospech ve skole dite ma. Pak jsou, zklamani tim, ze prave jejich milacek zkouskami neprosel a nalezite mu to davaji najevo. A v neposledni rade bych rekla, ze se odlivem zdatnejsich zaku na gymnasium opravdu snizuje uroven ZS. Zbyli zaci se nemaji s kym poradit. Mozna nekdo namitne, ze si muzou jit popovidat s ucitelem, ale ja myslim, ze kdyz si vzpomenete na sva skolni leta, mozna pochopite.
Samozrejme nechci pouze hanit viceleta gymnasia, jiste to je myslenka dobra, jen by to chtelo trosku domyslet.
Nechtela jsem nijak komentovat stanoviska vlady, protoze tyto nesleduji zpravy a nevim, jake vznesly pripominky k viceletym gymnasiim. Chtela jsem pouze jemne naznacit, ze by se rodice meli jeste jednou zamyslet na tim, zda to gymnasium chteji oni nebo opravdu jejich ratolest a zvazili jeste jednou mozna pro a proti.
|
|
|
|
| Ludmila, 3 kluci (11, 9 a 5 let) a holčička (2,5 roku) | •
|
(18.8.2000 15:22:17)
Píšete: ...myšlenka separace chytřejších dětí se mi vůbec nelíbí ....
To je Váš názor, nic proti němu nemám, ale já sama se bojím doby, až náš nejmladší syn půjde do školy. Bohužel je stále málo možností, jak se postarat o děti, které se od ostatních výrazněji liší. Jen pro ilustraci: Luděček začal sám plynně číst, ještě než mu byly tři roky. Ve čtyřech letech se sám naučil číst psací písmo (nevím odkud, například Slabikář neviděl) a na počítači si dokázal napsat všechno, co chce. Nyní v necelých pěti letech píše tiskacím písmem a zajímá se o počítání - začíná sčítat dvouciferná čísla (zpaměti - a byl to jeho vlastní nápad) a chápe pojem násobení. Navíc ho zajímá všechno možné - technika, příroda, jazyky (ve školce chodí na angličtinu), začíná hrát na flétničku, chodí do tanečního kroužku... a jinak je to úplně normální pětiletý kluk, s kamarády ve školce si skvěle rozumí, hraje si s autíčky a se stavebnicemi a podobně. Tak mi zkuste někdo poradit, co s takovým dítětem v běžné první třídě, do které půjde nejdřív za rok.
|
|
|
| Helena, 2 děti | •
|
(4.8.2000 7:19:33)
Syn chodil do ZDŠ do třídy, kde byla řada dětí problematických. Byl hvězdou, nemusel se učit, o hodině stihl napsat i úkoly. Ale v podstatě nezvládli ani naplánované učivo. Po nástupu do primy se musel učit a trojka nebyla výjimkou. Přesto měl na vysvědčení průměr 1,45 a žádnou trojku. Je spokojený, kolem sebe má partu dětí s podobnými zájmy. A podpořila se jeho ctižádostivost.
I když je dcera ve třídě o dost lepší než syn, přesto uvažujeme o tom, že to letos zkusí také.
Je velký rozdíl jak v přístupu ke studentům, tak i v obsahu i formě učiva.
Fandím malým gymnáziím a držím jim palce.
Helena
|
|
| Jan, 3 dospělé děti, 2 vnuci | •
|
(18.8.2000 11:08:19)
Jedná se o problém odborný
Koncem června byla v tisku zveřejněna úvaha Ministerstva školství o
možnosti
postupně zrušit víceletá gymnázia. Ihned se ozvali někteří politici a
novináři a aniž by se namáhali argumentovat, postavili věc politicky. Tvrdí,
že (zlý) ministr nepřeje nadaným žákům rozvíjet jejich vlohy. Věc se má však
ve skutečnosti jinak. Problém, od kdy provést selekci (či dokonce segregaci)
mládeže podle nadání je problém ryze odborný - pedagogický a psychologický,
nikoliv politický !!
K tomuto problému se vynořuje řada otázek:
- Není v 11 letech příliš brzo na hromadné rozdělení mládeže na nadané a
méně nadané, dá se to v tomto věku spolehlivě poznat ? Nedosahují někteří
žáci přirozeně svého vrcholu mnohem dříve a jiní zas o něco později? Nestává
se, že žáci, kteří jsou trochu ve vývoji pozadu, pak ty dříve vyvinuté
nakonec předstihnou?
- Proč je ve víceletých gymnáziích mnohem větší zastoupení dívek? Jsou dívky
všeobecně nadanější, nebo jen dříve vyspívají? Nejedná se o tedy částečně o
selekci podle pohlaví?
- Nedeformuje se příliš brzo u obou skupin žáků sociální cítění ? Ti vybraní
zpychnou (mnohdy neoprávněně) a pohrdají druhými, naopak v těch předčasně
odstrčených se vzbuzuje rezignace až nenávist.
- Je seriozní odvolávat se na tradici víceletých gymnázií za Rakousko-
Uherska a v období první republiky? Vždyť tehdy se přijetí na gymnázia dělo
téměř výlučně na základě majetkovém základě a pokud chudý chlapec či
výjimečně děvče šli studovat na víceleté gymnázium, vyžádalo si to oběť celé
rodiny.
- Jsou opravdu naše základní školy tak špatné, jak tvrdí někteří politici a
novináři? Vždyť v mezinárodních srovnáních například v matematicko-
přírodovědných disciplínách se žáci druhého stupně našich ZŠ umísťují na
předních místech ve světě, vyučují zde téměř výlučně vysokoškolsky vzdělaní
učitelé a platí zde stejné učební osnovy jako pro nižší třídy gymnázií.Navíc
existují zde třídy s různým speciálním zaměřením - jazykové, matematické,
sportovní a lze zavést i výuku nepovinných předmětů.
- Zamysleme se také nad tím, proč se ve světě od předčasné selekce dětí
upouští !?
Další masová existence víceletých gymnázií je však také problémem
ekonomickým, neboť když z více základních škol odejde po 2 až 4 žácích ze
třídy, tak na ZŠ počet tříd neubude, ale na gymnáziích třídy přibývají !! A
tak gymnázia bytní, což si také vyžaduje peníze na provoz školy, pomůcky a
mzdy učitelů. A lidé, kteří mají obvykle strach o to, kam jdou peníze
daňových poplatníků a táží se, zda nejsou vydávány zbytečně, najednou mlčí.
Myslím si, že bychom na věci, které jsou rázu odborného, měli také tak
nahlížit, o nich věcně diskutovat a nedávat jim politický podtext.
Vážená paní,
říkáte, nechat vše na přáních rodičů, ale vždyť tomu tak není ani nyní a to proto, že si mnohem více rodičů přeje, aby jejich dítě studovalo na víceletém gymnáziu. Většina, zdůrazňuji většina rodičů je však zklamaných, neboť jejich dítě se na víceleté gymnázium nedostalo, ač třeba zkoušky úspěšně složilo, alemělo jen o nějaký bodík méně. Je však hloupější, nebo se mu zkouška třeba jen trochu méně povedla (příčin může být mnoho). Vám se to mluví, Vy patříte mezi ty šťastnější rodiče, i když Váš chlapec asi zcelamimořádný talent není, když měl na gymnáziu zpočátku čtyřky a nyní má trojky.
Je tu ještě jeden důvod: v prvních letech školní docházky se na výsledcích žáka ve velké míře podílí rodina a v této době mají velkou výhodu děti rodičů z intelektuálního prostředí. A až později však se rtento vliv více méně setře a ukáže se skutečné nadání a schopnosti.
|
| monika | •
|
(21.8.2000 15:01:34)
Vazeny pane,
musim rict, ze nic rozumnejsiho jsem na toto tema jeste necetla.
Plne s Vami souhlasim.
Absolventka viceleteho gymnasia Monika.
|
|
|
| Eva,syn 12, dcera 8 | •
|
(24.10.2000 13:56:45)
Přečtení příspěvků v diskusi o víceletých gymnáziích mne popostrčilo také napsat pár řádků. Bydlím v sedmdesátitisícovém městě, máme u nás gymnázium jak osmileté, tak šestileté. Našeho staršího syna (12 let) bychom rádi poslali právě na šestileté gymnázium.A poté i naši dnes osmiletou dceru.
Je trocha pravdy na obou stranách, že osmiletá gymnázia berou dětem dětství, že je dvanáctileté dítě ještě nezralé o sobě rozhodovat, že klesá úroveň ZŠ, skládající se ze „zbylých“ dětí apod. Proto také shledáváme šťastnější volbu šestiletého gymnázia, kdy je syn přece jenom o něco starší. Díky tomu, že šel do školy o rok později díky svému narození na podzim, bude vlastně při svém vstupu na gymnázium jen o pár měsíců mladší než já, která jsem šla z osmé třídy. A já už jsem neměla pocit ztráty dětství... Je pravdou, že dětství se dá ztratit mnoha dalšími způsoby...
K ZŠ: myslím si, že v tomto případě by se měli chytit za nos učitelé, kteří už zřejmě nepovažují za nutné se tolik ve svých předmětech, které nejsou podstatné pro učňovské a další školství či vzdělání, věnovat tomu ubohému zbytku. A nebo je jim jen toto podsouváno ministerstvem? V tomto případě, kdybych byla kantorem, asi by mne to urazilo. Zanedbávání dětí, které zůstanou na ZŠ ovšem není problém nadaných dětí, ale spíše jednotlivých osob z řad učitelů a vedení škol. Myslím si, že výuka není kvalitní jenom tím, jak kvalitní mám odezvu od žáků. Je mi jasné, že tahouni posouvají úroveň třídy výš, ale o to důležitější bude bez nich práce učitele. Jestli má tedy kvalita výuky záviset na inteligenci posluchačů, co potom ty méně nadané děti, ty si snad zaslouží horší kvalitu výuky? A co poté názory na vyčleňování až segregaci? Nejde tu snad o to samé, není tedy důvod snahy o vyčleňování někde jinde než v odsunu chytrých a chytřejších. Potom by se mohla rozpoutat diskuse
o kvalitě jednotlivých škol a jednotlivých kantorů, která je různá a to někdy velmi. Vždy budou školy lepší a horší a to nejenom díky sestavě žactva, ale především díky sboru, který v ní působí.
Není rušení víceletých gymnázií snad, jak už bylo v jednom příspěvku řečeno, spíše zástupný problém? Nenašlo by se více jiných věcí, které je třeba ve školství řešit?
|
| Jana , dcera 12, syn 10 | •
|
(24.10.2000 21:03:28)
Vážená paní a ostatní diskutující na téma "Konec osmiletých gymnázií?"!
Tímto Vám oznamuji, že jestliže nesouhlasíte se zrušním víceletých gymnázií, tak jste buď
a)- příslušníci lobby ředitelů víceletých gymnázií, kterým má být ublíženo
nebo
b)- zapšklí staromilci, kteří by se nejraději vrátili do c.k. Rakouska-Uherska
nebo
c)- zastánci odporného elitaření, které je třeba odstranit
d)- zavilí odpůrci v celé Evropě dnes běžné integrace spojené s diferenciací, což je opak zhoubné selekce (všichni se budou v 8.B učit český jazyk, ačkoli někteří budou psát eseje a jiní procvičovat i-y).
Tak Vás (tedy nás) alespoň vidí pan ministr školství Zeman v rozhovoru pro LN z 23.10.2000.
Nevím, do které škatulky se mám zařadit. Dosud jsem si myslela, že jsem normální matka, která si jen přeje, aby jejím dětem bylo umožněno dosáhnout co nejkvalitnějšího vzdělání, a to v instituci, jejíž zaměstnanci jsou schopni a ochotni pro to udělat maximum. Kdybych věřila, že touto institucí je ZDŠ u nás za rohem, nebyla bych přihlásila dceru na osmileté gymnázium, kam cestuje hodinu přes půl města.
Až nyní mi pan ministr otevřel oči. Nejpíš budu zařazena mezi "elitáře", protože už před lety jsem pro své děti pohrdla školkou, kterou máme před domem, a vozila jsem je autobusem jinam, protože se proslýchalo, že v té naší školce ŠPATNĚ VAŘÍ. Jak k tomu přišly ostatní děti, co to musely jíst? Šlichta by měla být pro všechny stejná, říká pan ministr. Už teď je mi z ní divně.
Jana
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)