| Marketa, 29 | •
 |
(19.7.2000 13:52:26)
Ahojte,
my mame nastesti moc pekny vztah ve vsech ohledech, vcetne milovani (lubeni jak rika muj pritel a me se to moc libi). Jsme spolu uz vic jak tri roky a zatim bez deti (svatba bude na podzim :-)). Zatim nepozorujeme zadny stereotyp a frekvence je priblizne stejna jako na zacatku. Proc nam to tak funguje je zrejme tim, ze jsme oba velice komunikativni a otevreni k jakymkoliv diskuzim. Nebranime se pochvalam nebo uznani. Kdyz se mi neco libi, tak si to nenecham pro sebe a taky hned zminim, ze bysme si to zase mohli brzy zopakovat. Kdyz mi neco nesedi, tak jemne a takte naznacim. A vice versa. Na mne treba velice zapusobi, kdyz se muj pritel z niceho nic objevi v poledne u nas v praci a prinese mi misku ovocneho salatu. To pak vim, jak moc me ma rad, kdyz za mnou jede pres pul mesta a zmeska svuj obed. Ja zase vzdycky kdyz jdu nakupovat, tak mu prinesu prekvapeni a on pak hleda (inspirace z Postrizin), nebo pujcim video s Brusem Willisem a to vam reknu, to se ceni. A vztah se prece sklada z takovych malickosti.
Mam takovy dojem, ze vetsina prispevku, kde si partneri stezuji na nedostatek zajmu a/nebo sexu ma neco spolecneho. Totiz, prestoze zkusili komunikovat, jejich pripominky a touhy zustaly nevyslysene a ingnorovane. Tam bych videla toho zakopaneho psa. Chteji jejich partneri vubec poslouchat a neco menit anebo to radsi nechaji tak jak to je, protoze to vyhovuje jim? Ja bych takovy vztah rozhodne zazivat nechtela a to ne kvuli tomu, ze by mi chybelo "lubeni", ale protoze bych mela dojem, ze moje psychicke potreby nikoho nezajimaji a moje trapeni je ignorovano.
Mate pravdu vztah to neni jenom sex, ale bez nej to taky dost dobre nejde, ze jo?
Doufam, ze jsem se nikoho nedotkla a vsem preju, aby toho trapeni bylo co nejmin.
Marketa
|
| Radka 33 let | •
|
(24.7.2000 22:30:38)
Gratuluji. Přesně stejné názory jsem zastávala za svobodna také. Až budete mít spolu tak 2 průměrně zlobivé děti, manžel problémy s prací (budete přitom žít z jeho platu), problémy s rodiči, či s bydlením a při tom všem si budete tak báječně rozumět a umět řešit veškeré problémy s přehledem, potom dávejte rady. Hluboce si Vás pak budu vážit. Zatím je to trošku (s prominutím) plácání do vody.
|
| Iveta, 30, 1 dítě, vdaná | •
|
(25.7.2000 7:51:13)
Promiňte, Radko, ale já si také myslím, že má pravdu spíš Markéta, i když není vdaná a zatím bezdětná. Jistě, ty děti ten vztah hodně naruší. Člověk je i při běžném režimu dost na konci dne vysílený a často nemá nejen sílu, ale i chuť něco vysvětlovat, prostě komunikovat. Ale dost tady jde i o to, jak se ti dva partneři k problémům staví. U nás třeba zatím nebyly problémy se ztrátou zaměstnání, ale obě naše maminky (vdovy, celkem už dost staré), se skoro v jeden čas "zbláznily" a začaly nám každá po svém pěkně oslazovat život. Přiznám, že kvůli tomu bylo dost pláče a vzteku a i nějaká ta hádka (člověk na sebe nemůže s druhým cukrovat celý život), ale ani jednou jsem neměla pocit, že mě manžel ignoruje, nebo nevyslechne mé stěžování na život. A to je ta komunikace, o které, myslím, hovořila Markéta. Samozřejmě, až budou děti a hormada starostí kolem rodinky, asi už jejímu miláčkovi nezbyde chuť na to, aby jí přes půl města vozil ovoce, ale myslím že jestli je to u nich tak jak Markéta píše, nemuseli by do toho nudného šedivého manželského stereotypu sklouznout.
Všechno záleží na tom, jak se člověk k věci postaví: co je pro mě důležitější? Ztratím práci a doma budeme mít hezky dusno? Nebo varianta ztratím práci, ale pořád se navzájem budeme se ženou podporovat?
Markéto, držím palce, ono to jde, když se opravdu ze všech sil chce.
|
| Marketa | •
|
(25.7.2000 16:37:41)
Mila Iveto,
Diky za vasi podporu. Muj prispevek jste doplnila postrehy, na ktere jsem ja uplne zapomnela. A vystihla jste presne to, co jsem chtela rict.
Mila Radko,
Dovoluji si nesouhlasit s Vasim nazorem, ze muj prispevek je placanim do vody. Muj nazor je, ze kazdy vztah prochazi vyvojem. Vetsinou to vypada tak, ze jsou dva lidi spolu sami, pak pozdeji maji deti a nakonec deti odchazi a ani jsou zase vicemene sami. Jejich potreby, vztah, nazory se prubezne meni. Co se ale podle me nemeni je potreba komunikace.
Pravda my jeste nemame deti a nas vztah trva pouze neco malo pres tri roky, ale take jsme si uz prosli docela nelehkyma zivotnima situacema. Posledni tri roky jsme oba soucasne studovali a pracovali na plny uvazek, oba jsme prosli zmenou zamestnani, do toho prisla jedna autohavarie (nastesti se nikomu nic nestalo) s nepojistenym autem, no proste zijeme celkem pestry zivot. A v pohode a pospolu nas drzi prave ta moznost, ze si muzeme vzdy a o vsem popovidat. Vzdyt sverena starost je polovicni starost a radost, o kterou se podelite je dvojnasobna radost. To rika nase babicka a ma pravdu.
Vsechno dobre Vam obema preje,
Marketa
|
| Dana , 29 let , dvojčata 18 měsíců | •
|
(25.7.2000 22:06:40)
Máte pravdu - povídat se má. Díky tomu mám se svou maminkou, která byla celý život spíš mou kamarádkou - (občas autoritativní, ale přesto) a všechny kamarádky mi ji závidí dodnes, perfektní vztah. Stejně bezvadný vztah mám také ke svému partnerovi a komunikaci přikládám velký význam (píšu do této poradny často a máme trochu jiný problém), protože problémy se musí řešit a když něco nefunguje je vždycky lepší je probrat, aby obě strany věděly, kde jsou, než aby se zbytečně "užíraly" ať již nevyřčeným, či bezdůvodnou žárlivostí atd. atd. Ještě bych ráda podotkla, že nejsem v partnerském vztahu začátečníkem - jsem rozvedená (vdala jsem se poprvé v 19 letech, následoval rozvod - vady komunikace), žiji s partnerem o generaci starším 5 let (8 let se známe). Máme dvojčata 1,5 roku, tudíž se nenudíme a do toho všeho manžel nyní hledal přes rok práci (a to má VŠ vzdělání¨- buď byl prostě "starý" nebo - "pane doktore, ale tohle se pro Vás nehodí - vy přece máte titul") - nyní "rozjíždí" podnikání. Takže na mateřské dovolené ještě pracuji. Tím si nestěžuji!!! - jsme v naprosté pohodě - to byly příklady pouze pro ilustraci, protože povídat si a snít jsme nepřestali. Takže mluvit, mluvit, mluvit a problémy řešit a ne se před nimi uzavírat.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)