| Václav, 2 kluci | •
 |
(23.6.2000 18:55:23)
Máme doma 21 měsičního chlapecka a v noci se stale budi, chodi k nam
do loznice a pak nechce zpet do sve postylky v detskem pokoji. Se
starsim chlapcem takoveto nocni potize nabyly. Na vasich www
strankach jsme hledal podobne problemy, ale nepodarilo se mi to...
|
| Radka | •
|
(23.6.2000 21:55:00)
Milý Václave,
bohužel radu Vám nemohu poskytnout, zato neobyčejně bohaté zkušenosti, neboť náš dnes už tříletý syn dělá přesně totéž. Prostě jsme se s tím naučili žít...
|
| Kristýna, Honza 4,5 let | •
|
(27.6.2000 8:43:59)
Dobrý den.
A není to chození do ložnice způsobeno tím, že jste dítě dávali moc brzy do dětského pokojíčku spát samy? S naším Honzíkem jsme spaní přes den mimo ložnici trénovali od dvou let. Sám v pokojíčku v noci spí cca od tří let. Když je třeba bouřka a děcko je vystrašené, kdo by ho posílal z ložnice pryč, ale jinak jsem se s tím nikdy nesetkala. Je to jenom taková moje laická konstrukce, ale třeba dítě opravdu potřebuje nějaké roky pobýt v noci se svými rodiči a když jde spát sám dřív, prostě si to později vynahrazuje.
|
| Simona, dcery 2 a 12 let | •
|
(28.6.2000 8:15:00)
Každé dítě je určitě jiné, ale já v tom vidím určitý zlozvyk a take málo soukromí pro rodiče, které by se měly děti také učit respektovat. S dětmi jsme se vždycky snažili pomazlit NEŽ šly spát a pokud přišly v noci, zase jsme sekrátce pomazlili a odnesli je do pokoje. Vynahrazujeme si to trochu ve volných dnech, kdy mnohdy v naší posteli všichni snídáme a nebo se alespoň řádně vyblbneme a pomazlíme, neboť děti - a nejen ty - potřebují fyzický kontakt. Jinak co se týká doby. od kdy spaly holky v dětském pokoji, tak ta sterší s námi spala cca do 2apůl roku, naboť jsme měli jenom ložnici, a ta malá od malička spává v dětském pokoji - ale zase tam není sama, spí tam s ní ta strší.
Jinak moc všechny zdravím. Buďte moc rádi, že máte tyto krásné starosti, horší to má ten, koho nikdy žádné dítě v posteli "neotravuje" - no uznejte!
Simona
|
| Káča | •
|
(7.7.2000 15:01:36)
Simono, máš pravdu, co bychom my, marně se snažící o dítě, dali za takové banální starosti...
|
| Simona Sládková, dvě dcery 2 a 12 let | •
|
(11.7.2000 12:51:27)
Káčo, drž se, jak vidíš z věku mých dcer, také jsme se načekali. Ta druhá je miminko za zkumavky a dokonce uvažujeme i o dalším přírůstku do rodiny i když tuším, že to nebude žádná sranda. Mně totiž lékař řekl, že nikdy přirozenou cestou neotěhotním. Tedy to mi řekl, když jsme se snažili o druhé dítě. Já mu na to, že už dceru máme - to jí bylo 7 let. A on že je to přírodní anomálie. A tak máme doma PŘÍRODNÍ ANOMÁLII a ZÁZRAK TECHNIKY.
Ahoj, držím pěsti a ozvi se
Simona
|
|
|
|
| Patrik Timura, dvojčata, holčičky | •
|
(7.7.2000 17:20:50)
Mno ... my jsme ty naše mrňátka nechávali spát u nich v postýlce už od té doby, kdy jsme je přivezli z porodnice. Jsou jim dva roky a předevčírem se rozhodly, že v postýlce už spát nebudou, jedině s maminkou a tatínkem v posteli. A je to. A nedají si to vysvětlit, a když je tam odneseme, za minutu jsou zpět. Předevčírem se totiž taky naučily přelízat postýlku. A když je nepustíme do postele, nebo když s nima nejdeme spát, tak strašlivě naříkají, jako bysme je vraždili :-) Joooo jsou to naše potvory, ale osobně si myslím, že je to zase přejde ... respektive v to pevně doufám :-)
|
|
|
|
| Martina, Jakub 7let, Emma, 4 roky | •
|
(27.6.2000 22:41:32)
Vaclave, proč se s tím lámete hlavu? U nás se hodně často stane, že rano jsme 4 v posteli a pro mne je to důkaz, že naše děti se s námi cítí dobře. Večer jdou do svých postel a bez problémů usnou, ale v noci je to často táhne k nám. Já si myslím, že je to přejde až moc brzy, a nikdy se to už nevráti, a budeme si jako rodiče přát, aby se nám děti alespon na chvilku do náruče vrátili......S pozdravem, Martina
|
|
| Radka, synové dva a půl roku, dva měsíce | •
|
(28.6.2000 20:31:56)
Dobrý den, asi vám neřeknu nic nového, ale ideální radu dát nelze, protože každé dítě je jiné. Vašemu synovi je rok a třičtvrtě, tak vás třeba potěší, že náš po druhých narozeninách k nám do postele chodit přestal. Nějak pochopil, že se lépe vyspí ve své posteli, kde ho nikdo nekope (ve spaní se strašně hemží a vždykcy do nás kopal, což nejvíce rušilo jeho). Spal s námi dost dlouho proto, že jsem ho asi do roka a třičtvrtě kojila, takže vždycky přišel a už zůstal. Já jsem si prostě řekla, že to asi potřebuje pro svůj klid a že do maturity s námi spát nebude. A ono to tak bylo, chodil k nám méně a méně, až to přestalo úplně a zároveň začal spát celou noc. Fakt je, že jsme na něj nikdy v noci s výjimkou toho, kdy byl nemocný a budil se třeba kašlem, nemluvili, kojila jsem ho potmě, potichu, takže nikdy neponcoval v tom smyslu, že by se probudil a byl dvě hodiny vzhůru.
|
|
| Magda, dcera 21měs, syn 5,5 roku | •
|
(30.6.2000 23:04:27)
Se společným spaním mám bohaté zkušenosti a celkem souhlasím s předchozími příspěvky. Jen bych zmínila, že poté co se náš starší syn nedal žádným způsobem udržet ve své posteli, začali jsme rozlišovat, kdy nám jeho chození za námi opravdu vadí a kdy ne. Dospěli jsme k závěru, že chceme mít klid hlavně večer, než jdeme spát a v noci už nám to nevadí. V tom smyslu jsme se s ním dohodli (asi ve 3-4 letech, předtím byly roky, kdy jsme se snažili donutit ho k něčemu, co on z nějakého důvodu prostě nedokáže) a najednou se nám všem ulevilo. Sice bylo občas těsno, ale byl klid. Před jeho pátým rokem jsme pořídili palandu, na které bude spát "až bude velký". To zabralo - už na ní spí a k nám spát nechodí, ale budí se a kontroluje, kde jsem.
Z mého pohledu je tedy lékem čas, ale třeba přijdete na něco jiného.
|
|
| Radek, dcerka 2 a čtvrt roku | •
|
(12.7.2000 15:15:56)
Václave, nic si z toho nedělejte a buďte rád, že za Vámi chodí. Máme holčičiku, která za námi v noci také často přijde. Je sice pravda, že se mnohdy pořádně nevyspí ani jeden z nás, ale na druhou stranu, co může být krásnějšího, než když se k Vám přitulí Vaše dítě :-)) Mějte trpělivost, však to noční stěhování Vašeho chlapce brzy přejde.
|
|
| Radka 2 holky 4 roky a 2 a ctvrt | •
|
(16.7.2000 21:24:38)
Nase holcicky taky k nam chodi.Snazili jsme se jim to vysvetlit, ze prodame postylku, ze kdyz neprijdou dostanou rano neco dobreho a vzdy prisly. Ted aplikuju to, ze je pravidelne odnasim nekolikrat za noc zpatky do sve postylky. Myslim si, ze na to musi prijit samy, ze je jim lepe u sebe. Radka
|
|
| Lucka, chlapecek 2 roky | •
|
(18.7.2000 13:58:07)
Nedavno jsem byla na pravidelne kontrole na neurologii a kdyz se pani doktorka zeptala, jestli nas chlapecek spi dobre, rekla jsem ji, ze casto se v noci probudi a chce ke mne do velke postele. Okamzite usne a spi az do rana se mnou.
Take jsem se ji ptala, jaky na to ma ona nazor.
Na to mi rekla, ze si mysli, ze to delaji ty deti, ktere to potrebuji a ze je urcite lepsi jim vyhovet.
Od te doby jiz Lukaska nikdy nepremlouvam, aby zustal v postylce, jen se vzdycky kdyz se probudi zeptam jestli chce ke mne.
Vetsinu dni je to vporadku a chodi k nam az rano.
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)